V životě lidském na planetě Zemi jsou určité předěly, po kterých je ten život někdy trochu, někdy více jiný. Myslím, že kromě zrození, první práce, prvního auta a dovolené v Jugoslávii se mezi tyto kroky může zařadit i svatba, neboť mnoha lidem svatba změnila život k nepoznání. Svatbou totiž pro některé teprve začal ten zvláštní koloběh rozvodů, dalších svateb, dělení majetků a dětí ve střídavé péči. Těmto zábavným kratochvílím jsem se celý svůj dosavadní život úspěšně vyhýbal. Až doteď.
Zase bude léto a my přemýšlíme, kam letos pojedeme. Sedíme si tak na zahradě u ohně a Robert se u piva zamyslí: „Chtělo by to něco nevšedního. Něco, kam nejezdí každý.” Pak přišlo deset vteřin ticha: „A co třeba Kaliningrad?” Chvíli mi trvá, než si to uvědomím a pak už mi v hlavě běží myšlenky. Víza, ubytování, trasy, ruská simka, platby v hotovosti a kromě toho, většina těch, co se to dozví, si bude myslet, že jsme padlí na hlavu, když v této době chceme jet do Ruska.
Slyšeli jste někdy výraz ”vyvýšený záhon”? Já teda nikdy, ještě bych tak pochopil, co je záhon a čím se liší od regálu v Bille, ale vyvýšený? Proboha jako k čemu? Připomíná mi to ”ztracené bednění”, které jsem taky nikdy nepochopil. K čemu je bednění, když se nakonec ztratí? A k čemu je záhon, kam se leze do kopce? Naštěstí jsem nikdy nemusel o těchto otázkách moc dumat, protože ani jedno se mě netýkalo. Až jednou...
Tak jsme si teda konečně letos řekli, kam pojedem. Tentokrát to nebude nic složitého, jenom takový malý, poklidný a tichý výlet nahoru, někam k baltskému moři. Ty vedra, co jsou tady, necháme za sebou a pojedem se trochu zchladit. Sice nevím, jestli se budeme i koupat, protože obecně u Baltu je pořád zima a fučí vítr, ale třeba aspoň uvidíme něco zajímavého. Anebo taky ne....
Já jsem nikdy nechtěl mít zahradu, ani barák a už vůbec ne stodolu, protože to zavání černou dírou na peníze a hlavně prací. A to je něco, co se mi teda nikdy dělat nechtělo, pracovat a ještě k tomu rukama. Jenomže, teď už je to, co já chci úplně jedno, protože ve stodole se musí udělat pořádek, jestli se nechceme nechat zavalit bordelem.