Proč tam pořád jezdím? Protože takové koupání, které je na Senci, není široko daleko. A tak i tento červencový víkend jsem se rozhodl se tam jet okoupat. Ovšem po dlouhé době jsem zase udělal tu chybu, že jsem zůstal na noc v kempu.

Některé lidi napadlo, že by nebylo úplně od věci sem občas napsat i z cesty. Notebook s sebou nepovezu a chytrý telefon nevlastním, domluvil jsem se tedy s tajemným Františkem z Hradu v Karpatech, že budu průběžně posílat SMS z cesty a František je bude psát sem. Nebude toho asi moc, ale zase to bude z první ruky.

šly panenky silnicí, silnicí, silnicí, potkali je myslivci, myslivci.... A nebyly to panenky, byla to jen jedna. A snad ani ne panenka, prostě jenom paní. Paní, co si koupila kolo s kotoučovýma brzdama, jela se jen tak projet a v nestřežené chvíli příliš prudce zabrzdila přední brzdou.

Koupil jsem si rybu. Tedy, abych byl úplně přesný, RoboRybu. Je to elektronické, na baterku, má to dálkové ovládání a výstupy si to samo ukládá na paměťovou kartu. Mohla by to být ideální manželka, ale není.

Tak jsem si říkal, kam se letos podívám... Rozhlížím se, dívám se do mapy, čtu různé články na webu, poslouchám lidi, jak mluví a tak nějak z mladické nerozvážnosti padla volba na vyjížďku na Bajkonur. Teda co to vykládám, na Bajkal. Nebo ne, vlatně, jak se to tam jmenuje - na Balkán!