Tak nějak jsme si při poslední vyjížďce říkali, že už bude poslední, jako závěr sezóny. Krásné počasí, které je přívětivější, než v druhé polovině letního srpna nás ale přesvědčilo o tom, že ještě jeden výlet by nebyl špatný. Proč sedět doma, když venku je tak hezky.

Jak se mi líbíl letošní výlet na Balkán? Moc. Ze začátku jsem z toho sice měl mrazení v zádech, nakonec se ale ukázalo, že to byl zatím jeden z nejlepších výletů po okolí. Není špatné se jednou za čas trochu provětrat, spálit nějaký ten benzín, sníst hromady masa a hlavně nachytat něco z místního koloritu.

V Debaru na kruháči směr hranice s Albánií. Průjezd v pohodě, asfalt krásný, už ani neprší. Celníci byli trochu moc důkladní, lustrovali až po prababičku, ale v pohodě. Cesta i nadále krásná, Robertovy obavy, zda vůbec bude tahle trasa průjezdná, se naštěstí nepotvrdily.

Hranice z Bulharska do Makedonie - malá budka, celníci v poho, jen nás trochu brzdí bus plný turistů před námi, ale co se dá dělat. První makedonské město - Delčevo.

No tak teda konečně přišel čas vyrazit na výlet, na který jsme se všichni těšili (teda já jsem měl občas trochu mrazení v zádech, přece jenom je před námi kus cesty) a tak jsme se mohli sejít u Magdy. Její dům jsme si totiž zvolili za bod, kde se sejde první část partičky nás, bláznivých snílků a nezodpovědných dobrodruhů, kteří se zase po dlouhé době rozhodli vydat do neznámých končin.