No tak teda konečně přišel čas vyrazit na výlet, na který jsme se všichni těšili (teda já jsem měl občas trochu mrazení v zádech, přece jenom je před námi kus cesty) a tak jsme se mohli sejít u Magdy. Její dům jsme si totiž zvolili za bod, kde se sejde první část partičky nás, bláznivých snílků a nezodpovědných dobrodruhů, kteří se zase po dlouhé době rozhodli vydat do neznámých končin.

Proč tam pořád jezdím? Protože takové koupání, které je na Senci, není široko daleko. A tak i tento červencový víkend jsem se rozhodl se tam jet okoupat. Ovšem po dlouhé době jsem zase udělal tu chybu, že jsem zůstal na noc v kempu.

Některé lidi napadlo, že by nebylo úplně od věci sem občas napsat i z cesty. Notebook s sebou nepovezu a chytrý telefon nevlastním, domluvil jsem se tedy s tajemným Františkem z Hradu v Karpatech, že budu průběžně posílat SMS z cesty a František je bude psát sem. Nebude toho asi moc, ale zase to bude z první ruky.

šly panenky silnicí, silnicí, silnicí, potkali je myslivci, myslivci.... A nebyly to panenky, byla to jen jedna. A snad ani ne panenka, prostě jenom paní. Paní, co si koupila kolo s kotoučovýma brzdama, jela se jen tak projet a v nestřežené chvíli příliš prudce zabrzdila přední brzdou.

Koupil jsem si rybu. Tedy, abych byl úplně přesný, RoboRybu. Je to elektronické, na baterku, má to dálkové ovládání a výstupy si to samo ukládá na paměťovou kartu. Mohla by to být ideální manželka, ale není.