Hotelový komplex Bělá pod Bezdězem

Autor: Robert
25. srpen 2015
Zobrazení: 1302

hotel belaPři jedné z našich toulek krajinou, tentokrát po Čechách, jsme se dostali poblíž města Bělá pod Bezdězem. V souvislosti s tímto městem se v poslední době hodně mluví o uprchlících - je tady totiž zařízení pro jejich "ubytování". Podle toho, co se občas dočteme v médiích jsem myslel, že celé město nebo v horším případě celou okolní krajinu včetně lesů zachvátila invaze a všude probíhají líté boje. Opak je však pravdou. Tedy zatím....

Onu Ubytovnu, tedy oficiálně "Zařízení pro zajištění cizinců" jsme skoro nemohli najít. Přijeli jsme přímo do města Bělá a říkal jsem si, že přece nemůže být problém najít tu válečnou zónu, o které se už něco napsalo, hlavně v souvislosti s nepokoji. Ale světe div se - nikde nic! No toto... Že by některé články nebo snad zprávy v médiích byly tendenční a nadnesené? Nebo je to opravdu tak, jak říkal jeden Angličan v kempu u Palerma, když jsem se ho zeptal, jestli na svých toulkách po Itálii viděl nějaké nepokoje: "I think, It´s only TV propaganda."

No když už jsme tady, vysílám Hanku na benzínku, aby se šla obsluhy zeptat, kde se ono zařízení nachází. Zrovna když vešla dovnitř, přijel natankovat velký policejní anton. "Aha, asi jsme správně," pomyslel jsem si. A taky že jo, paní na benzínce nás poslala zpět, na cestu kudy jsme už jeli. "To přece není možné, že bychom si toho nevšimli," mumlal jsem do sluchátek, když jsme se vraceli a už vyjeli z města.

Po nějakých pár kilometrech, když jsme nic nenašli, velím vrátit se zpět a zeptat se někoho z obyvatel.

"Dobrý den," zastavuji u nějaké paní, "kde tady máte ty ubytované Bubáky?"
"To musíte tam, odkud jste přijeli, je to po cestě, nemůžete to minout."
A tak zase jedeme zpět, ven z města. A zase zpátky do města, protože jsme to prostě nenašli. Až na čtvrtý pokus, když jsem zastavil nějaký manželský pár (teda asi, kdo se v těch vztazích má dneska vyznat, že) jsme se dozvěděli, že ubytovna je v lese a z cesty je vidět jenom vrátnice, ale je třeba jet pomalu a dobře se rozhlížet, protože ani ta není moc vidět. Poděkoval jsem jim a popřál hodně štěstí při dalším osídlování jejich pěkné krajiny. Usmáli se, na můj vkus trochu hořce a bezbranně. "No, co už naděláme..."
Nakonec jsme to zařízení našli. Původně jsem si myslel, že se tak nějak projdem po nádvoří nějaké ubytovny - měl jsem představu nějakých vojenských kasáren a viděl jsem se na buzerplace, obklopený přáteli, samými milými lidmi, vlídně s nimi promlouvajíc - místo toho jsme narazili na plot, který se ukázal jako dvojitý. Nejdřív jeden, starý železný, pak území nikoho a pak ještě jeden plot, tentokrát z ostnatého drátu. A teprve za ním byla nějaká budova a nádvoří, na kterém bohužel nebylo nikoho vidět.
Nejdřív jsme areál obešli zezadu. Nebylo nikoho vidět, jenom kus za plotem policejní auto a dva nějaké vartující příslušníky. Všechno vypadalo tak nějak idylicky a klidně, pěkná procházka lesíkem to pro nás byla. Ale jenom do toho okamžiku, než se na nás vyřítili dva němečtí ovčáci, kteří moc mírumilovně nevypadali. štěkot pochopitelně vyburcoval příslušníky a ti se o nás začali zajímat. Jsa náhle prozrazen, lehce jsem zpanikařil a zahájil vítězný ústup s vysvětlením směrem ke hlídce: "Nenechte se rušit, my jenom procházíme, slyšeli jsme, že tu je nějaká nová turistická atrakce!"
Po zjištění, že nás nepronásleduje žádný obrněný transportér ani hordy pohraničníků, znovu jsem se osmělil a zastavil kousek dál, u hlavní brány. Konečně to tady poznávám, tohle jsem viděl v televizi - a už vidím závory, plot, budovu a buzerplac, tedy pardon, promenádu. Bohužel, pořád nikde nikdo, jenom v budce sedí nějaká paní a telefonuje. Všude jsou nápisy, že se tu nesmí fotit, moc nechápu proč, ale přece jenom se slušně zeptám - dostává se mi odpovědi, že fotit opravdu teda to fakt jako ne. No co se dá dělat, stejně tu nic zajímavého není, žádné manévry, hlídkující drony nebo vrtulníkové přelety, prostě nic. Jsem zklamán.
Při odjezdu ještě zastavím na cestě lesem a přinutím Hanku, aby šla co nejblíž k plotu a zkusila vyfotit nějakého Bubáka. Zase nic, nikde nikdo. Tak kde je sakra ten problém, o kterém tak často čtu v médiích?
Na závěr musím konstatovat, že zařízení v Bělé - Jezové na mě zapůsobilo. Nejen tím, jak je řešené, ale i tím, jak bylo hlídané, Policie, Bezpečnostní služba, psi, kamery a všechno je to schované v lese, aby mohli být místní obyvatelé v klidu. Kéž by takto vypadala všechna zařízení - pak bychom se nemuseli obávat od nelegálních běženců ničeho špatného a mohli bychom se jen těšit, až se jim vystaví doklady a konečně budou moci jít mezi nás, abychom jim mohli pomáhat....
Poznámka: Fotky nejsou nic moc, ale to víte, přece jenom je všechno tajné.... Aby náhodou nevznikla mezi obyvatelstvem panika, ono se totiž vůbec, ale vůbec nic neděje, to není invaze... jak už někdo kdysi zpíval:
"Bratříčku, nevzlykej, to nejsou vojáci,
vždyť už jsi velikej, to jsou jen Bubáci...."