Mohl by si někdo myslet, že jsme toho letos nacestovali už dost. A nebude daleko od pravdy, protože výlet do Skandinávie jsme napočítali na nějakých 7 500 kilometrů. Ale léto ještě nekončí a jednu krátkou cestu ještě klidně zvládneme.

Už to tak opravdu vypadá. Tak nějak jsem do posledních dnů doufal, že to Hanku a Honzu přejde a najednou řeknou "Hele, my jsme si z tebe celou dobu dělali srandu, jedeme se válet k moři!", ale neřekli. A bohužel, jak to tak vypadá, ani to říct nechtějí. A tak teda platí to, co jsme psali kousek níž - v sobotu 2.7. vyrážíme, a to za každého počasí.

Jak to tak vypadá, máme jakýsi deficit cestování. Za sebe můžu říct, že mi dost chybí projet se konečně na motorce - ano, najel jsem skoro 8.000 km, ale všechno bohužel po rovině. Chtěl bych se projet zatáčkama, aspoň občas tu motorku trochu naklonit a naučit se tak znovu řídit. A taky sjet gumy trochu jinak, než na placku.

Čeká nás cesta dlouhá, předlouhá. Kam, to už víme. Ale chceme vám, které to zajímá, upřesnit trasu, která nás čeká a tak trošku nastínit naše plány. Ano, plány. Víte, jak to je. Řeči se vedou a cesta se plánuje, ale realita je někdy pod vlivem okolností jiná. Takže uvidíme.

Pokud se podaří a bude nějaký čas, měly by se tady postupně objevovat nějaké zápisky z naší cesty po krásách Skandinávie. Jedeme z ČR přes Pobaltí do Finska, Norska a švédska. Naše skromná výprava čítá 4 lidi a 2 dopravní prostředky - Honza se synem Matějem jedou autem a já s Hankou na motorce. Na cestu vyjíždíme v sobotu 2.7. a vrátit bychom se chtěli tak nějak za 3 týdny. Ale nepředbíhejme....

Tak letos snad poprvé nepojedeme v létě do teplých krajin a nebudeme se potit ve čtyřicetistupňových vedrech v silonových motorkářských hadrech. Rozhodli jsme se totiž zkusit cestu jiným směrem, kde bude počasí jiné, studenější. A navíc ji chceme pojmout trochu netradičně - někteří z nás pojedou autem.