Po necelé hodině plavby vjíždíme do Helsinek. Tak tady začíná naše cesta po severských zemích. Stále prší a vypadá to, že pláštěnky budou nedílnou součástí nebo spíš nutnou výbavou i na další den. Projíždíme centrem města a míjíme historické budovy, náměstí davy lidí a proplétáme se nespočtem aut, stojících v kolonách. Zastavujeme na první benzínce, doplnit hladinu kofeinu, podívat se po nálepkách a hlavně se na chvíli schovat do sucha.
Jak to tak vypadá, máme jakýsi deficit cestování. Za sebe můžu říct, že mi dost chybí projet se konečně na motorce - ano, najel jsem skoro 8.000 km, ale všechno bohužel po rovině. Chtěl bych se projet zatáčkama, aspoň občas tu motorku trochu naklonit a naučit se tak znovu řídit. A taky sjet gumy trochu jinak, než na placku.
O našich úvahách a polemikách, zda opravdu vyrazit na sever, toho už bylo napsáno dost. A jak někteří ví, naše cesta se úspěšně uskutečnila a my máme za sebou dlouhou trasu a spoustu zážitků z nových zemí. Ale pojďme pěkně od začátku.
Plánovaná trasa: Polsko – Litva – Lotyšsko – Estonsko – Finsko – Norsko – Švédsko a přes Polsko zpět domů.
Pokud se podaří a bude nějaký čas, měly by se tady postupně objevovat nějaké zápisky z naší cesty po krásách Skandinávie. Jedeme z ČR přes Pobaltí do Finska, Norska a švédska. Naše skromná výprava čítá 4 lidi a 2 dopravní prostředky - Honza se synem Matějem jedou autem a já s Hankou na motorce. Na cestu vyjíždíme v sobotu 2.7. a vrátit bychom se chtěli tak nějak za 3 týdny. Ale nepředbíhejme....