Občas mi někdo řekne, že by chtěl vědět, kudy jsme po tom Balkáně loni jeli. Taková delší trasa už se blbě hledá a navíc ji neumím uložit do nějakého rozumného formátu. Google maps zklamaly úplně, nešla vůbec vyhledat delší trasa. Tak jsem to zkusil pomocí map na Seznamu. Snad se to aspoň trochu podařilo.

V Debaru na kruháči směr hranice s Albánií. Průjezd v pohodě, asfalt krásný, už ani neprší. Celníci byli trochu moc důkladní, lustrovali až po prababičku, ale v pohodě. Cesta i nadále krásná, Robertovy obavy, zda vůbec bude tahle trasa průjezdná, se naštěstí nepotvrdily.

V Zelenáčově šopě u piva, padl jednoho teplého večera nápad, zajet si na pár dnů do kempu v Dalešicích. Tedy, nešlo jen o kemp, ale taky o "exkurzi" do nedalekého Dalešického pivovaru. Některým nadšencům prostě nestačí chodit na pivo ve Zlíně, tak proč si na něj nezajet někam dál.

Hranice z Bulharska do Makedonie - malá budka, celníci v poho, jen nás trochu brzdí bus plný turistů před námi, ale co se dá dělat. První makedonské město - Delčevo.

Jak se mi líbíl letošní výlet na Balkán? Moc. Ze začátku jsem z toho sice měl mrazení v zádech, nakonec se ale ukázalo, že to byl zatím jeden z nejlepších výletů po okolí. Není špatné se jednou za čas trochu provětrat, spálit nějaký ten benzín, sníst hromady masa a hlavně nachytat něco z místního koloritu.

No tak teda konečně přišel čas vyrazit na výlet, na který jsme se všichni těšili (teda já jsem měl občas trochu mrazení v zádech, přece jenom je před námi kus cesty) a tak jsme se mohli sejít u Magdy. Její dům jsme si totiž zvolili za bod, kde se sejde první část partičky nás, bláznivých snílků a nezodpovědných dobrodruhů, kteří se zase po dlouhé době rozhodli vydat do neznámých končin.