Teda, co to plácám, začínající vedro už mi leze na mozek. Samozřejmě že myslím Velké Losiny. Konkrétně nově otevřené termální koupaliště, kde jsou k vidění pochopitelně různé atrakce, třeba teplé, řekl bych termální bazény, sauny, tobogán, restaurace... No a v neposlední řadě taky velké koz.... víte co. Ale ty nejsou zaručeny pokaždé.

Co naopak zaručeno je, že bude o zábavu postaráno. Například už jenom ten termál najít nás stálo nemalé úsilí, obzvlášť potom, co jsme sice objevili směrovky, ukazující k lázním a na parkoviště, ne však už parkoviště samotné. Teda, abych nekecal, parkoviště tam samozřejmě bylo, jenom si člověk nesměl všímat to, že ukazatele jsou přeškrtnuté a při vjezdu si musel představit, že je na Ukrajině. Jaký to luxus!

A tak když jsme zajížděli mezi hromady bláta, kamení, trávy a ledabyle zaparkovaných aut, byl jsem velice vděčný hlídači (ano, byl tam hlídač!), že nám ukázal na jedno volné místo trochu stranou, jako stvořené pro co nejjednodušší zaparkování motorky s kuframa. Nebyl jsem ovšem sám, kdo si na místo brousil zuby - přede mnou byla ještě jedna Octavie, sen českých rodin, která váhavě minula všechna místa, kam by mohla zajet a zamířila směrem k tomu, co bylo, k naší smůle, nejblíž od východu z parkoviště. Znáte to, ani metr pěšky nazmar!

Nastalo to, co se pochopitelně stát muselo a není třeba situaci podrobně popisovat. Z Octavie s pražskou SPZ vystoupila vyumělkovaná osoba pravděpodobně ženského pohlaví, přezíravě se podívala na naloženou motorku, zpoceného řidiče stojícího v kopci a uštěpačně utrousila: "Si to dejte jinam nééé! Nám se to tu líbí!", pohodila hlavou a otočila se zády. Její počínání ještě podpořila další osoba, pravděpodobně mužského pohlaví, která se vůbec nemínila zajímat o to, co se kolem děje, jenom zamumlala: "Máš věci? Jdeme." A hotovo.

A tak to dneska funguje, přátelé. A nejen při parkování. Lidi nějak přestávají vnímat, že na světě nejsou sami.

Abych teda pokračoval, jak už jsem říkal, při návštěvě tohoto termálu je možné zažít spoustu zajímavých okamžiků. Když se teda vypotácíte z parkoviště, omyjete si boty od bláta v přilehlé kaluži a půjdete kousek do kopce, minete staré lázně a otevře se před vámi celkem pěkný a velký areál.

Na první pohled mi to připomnělo termály v Laa an der Thaya. Už zvenku jsou vidět bazény, tobogán a velká prosklená centrální budova. Všude kolem je čisto, což silně kontrastuje s parkovištěm. Na tomto místě bych jenom poznamenal, že při vstupu do areálu je na informační tabuli vysvětlení stávajícího stavu parkoviště v tom smyslu, že i když Lázně Velké Losiny mají všechna potřebná povolení, na základě žaloby jakéhosi lékárníka, pana Magistra, byla stavba pozastavena. Text si můžete přečíst zde.

Ale pojďme dovnitř. Při vstupu nás přivítá menší hala se třemi pokladnami, ze kterých je funkční jenom jedna, protože kdyby jich bylo otevřených víc, netvořila by se fronta. A kdyby nebyla fronta, nestihli bychom si přečíst ceník, poskytované služby a vysvětlení ohledně parkování. Taky bych se v tom náhlém vlhku v motohadrech asi nestihl tak krásně zpotit, což by se mohlo následně projevit třeba v tom, že by se mi zbytečně dobře ty hadry sundávaly a při odchodu bych si mohl obléct suché tričko. No fuj.

Po zaplacení jsme vyfasovali náramek s čipem a šli si najít skříňku. Jenom jsem vešel do šatny, hned mi bylo jasné, že ty skříňky vymýšlel ten stejný borec, co je vymýšlel i v Laa. Anebo na to existuje nějaká šablona, asi jako generátor hollywoodských filmů, kde jsou podle mě taky jenom zatržítka, pomocí kterých lze nakonfigurovat film a ten potom jenom prodávat masám. V tomto případě se zřejmě u rozměru nezatrhlo zatržítko „měla by se vejít přilba“. Prostě do těch pidiskříněk helmu na motorku nedostanete, jedině že byste byli tříleté dítě a přijeli jenom v šátku se slunečními brýlemi. Naštěstí je situace řešitelná tím, že poprosíte personál a paní vcelku ochotně helmu schová někam k sobě, do technické místnosti, na takový ten záchod s mříží (nikdy jsem nepochopil, jakou to plní funkci). Jenom si úplně nedovedu představit, co by se dělo, kdybychom si udělali třeba výlet s pěti kámošema a jejich ženama…. No, možná by se potom jenom odklopila mřížka a všechny ty helmy by se naházely někam do helmomorny...

Hurá do bazénů. Tady vcelku není co popsat, standardní termál, kdo už někde někdy byl, asi ho nic nepřekvapí, neurazí, ale možná ani nějak zvlášť nezaujme. Prostředí je pěkné, čisté, teplé, vlhké a... nudné. Ale od návštěvy takového zařízení asi nikdo nečeká žádnou divočinu, spíš klid, relaxaci a odpočinek. A toho se nám tady dostalo plnou měrou, až jsem z té pohody na chvíli usnul na lehátku.

Vybrat si člověk může z několika bazénů jak vnitřních, tak venkovních. Všechny jsou pochopitelně teplé, trochu se jenom liší stupni. Co mě osobně chybí, je takový ten klasický horký a někdy i smradlavý bazén, kterému na Slovensku říkají Kľudový. Ten miluju - vždycky se v něm pěkně uvelebím a pomalu usínám….
K dispozici je v areálu samozřejmě i sauna, masáže a restaurace. Vzhledem k tomu, že vstupné se platí na 3 hodiny, dá se stihnout i poměrně velký oběd, s následným trávením v teplé vodě. Tuto činnost já raději moc neprovozuju, nicméně lidé jsou různí a mají různé potřeby. Podle mě je super činnost dát si pár piv a jít do Kľudového bazénu, ten tu ale nebyl a tak jsem pro tentokrát ostrouhal.

Co víc říct. Pěkné termální koupaliště, pěkný areál, příjemný a ochotný personál, pěkné a klidné okolí... Jestli hledáte místo na pěkný výlet ať už s rodinou nebo s kámošema, můžu jenom doporučit. Pro nás je to asi 150km daleko, tedy ve zhruba stejné vzdálenosti jako Laa an der Thaya nebo Vincov les, psal jsem tady. Kdybych si měl vybrat já, pojedu tam, kde je Kľudový bazén, ale každý má jiné priority. Co se týče prostředí a cen, je úplně jedno, jestli to bude Laa, Les nebo Koziny.

Hlavně když jsou velké. A teplé.