Některé lidi napadlo, že by nebylo úplně od věci sem občas napsat i z cesty. Notebook s sebou nepovezu a chytrý telefon nevlastním, domluvil jsem se tedy s tajemným Františkem z Hradu v Karpatech, že budu průběžně posílat SMS z cesty a František je bude psát sem. Nebude toho asi moc, ale zase to bude z první ruky.

Vyjíždíme v pátek ve 14 hodin (to je ve dvě odpoledne, hned po probuzení, woe) směr Košice. Doteď přesně nevím, kdo vlastně přesně pojede, kolik nás bude, ani přesnou trasu. Názory na to, kudy vlastně pojedem se trochu mění, podle toho, jak získáváme informace o offroadech, šotolinách a asfaltech, hlavně v Makedonii a Albánii.

Takže vlastně nevím nic, kromě toho, že jedeme v pátek. Tohle bude ještě legrace :-)

A teď už je to na Františkovi.

Robert

4.7. 9:30

Tak 2 kluci z Prahy už jsou od včerejška ve Zlíně, jedu tedy za nimi. Plán je vyjet kolem 14 hodiny a do večera dojet někam ke Košicím, kde bychom měli přespat. A zítra ráno se spojit s druhou půlkou výpravy, která dnes večer vyjede vlakem z Prahy. Je to tak složité, že nad tím ani nepřemýšlím :-) A jedu.

4.7. 13:40

Tak vyrážíme ze Zlína směr Košice v sestavě já s Magdou, náš starý známý Jirka z Berouna a David z Mníšku pod Brdy. Ten s námi ale pojede jenom do Rumunska. Měl s námi jet ještě Petr z Tachlovic v Čechách, ale prý nestíhá a dojede nás v Košicích. Tak jedem!

4.7. 15:02

A máme první malý problém. Stojíme v Lidečku. Davidovi při tankování spadla na zem přilba a upadla mu nějaká pružina z plexi. Tak se to kluci pokouší opravit pomocí pružiny z propisky :-) no nevím. Košice jsou pořád nějak moc daleko...

4.7. 18:26

Košice jsou asi 100km. Stojíme pod Tatrama, nad vrcholkama jsou zase zlověstné mraky, ale jinak je dobře. Už to vedro přešlo. Snad do 9 najdem kemp.

4.7. 22:40

Košice. Ani jeden ze tří kempů nefungoval. Tak jsme už ze zoufalství našli na navigaci nejbližší hotel. Múza se jmenuje. 56 euro pro dva. Trochu drahé. Motorky někde za hotelem, ale už se nedá nic dělat. Aspoň máme střechu nad hlavou. Kuchyň nefunguje, nikde nikdo. A to jsme v centru Košic. No nic, dám si čtyři lahváče Zlatého bažanta, oříšky z vedlejší pumpy a půjdem spát. Snad ráno najdeme motorky v pořádku.

4.7. 23:40

Výborně :-) Dorazil čtvrtý člen, kterého jsme čekali už dnes kolem oběda ve Zlíně. Jmenuje se Petr a jel z Prahy až do Košic. Najel 700km a vyjel kolem poledne. Dáme si s ním pivo!

5.7. 8:26

Ty rána... Nevím, jestli těch Bažantů nebylo moc. No, snad nepotkáme ty policajty, co nám včera dávali dýchat. Na hotelu máme snídani, tak se najíme a jedem za ostatníma. Jsem zvědavý, kolik jich přijede.

5.7. 10:11

Tak jsme se potkali. Je nás strasně moc. 8 motorek a 3 ženské :-) Ale po cestě se budem asi nějak dělit. Milan velí odjezd, tak jedem na Maďarsko.

5.7. 12:39

150km od Košic, někde v Maďasku. Zatím jsme všichni a míříme do Rumunska. Debrecen asi 20km.

5.7. 14:46

Hranice s Rumunskem. Nějaký rakušan tu tlačí nový Mercedes. Zkoušíme mu pomoct, ale nechytá. Je to německé, jako BMW, plné elektroniky, to už nepojede :-) Máme najeto jenom 234km. To asi těch 650 dnes nedáme.

5.7. 15:25

Tak stojíme na hranicích. Rumuni mají problém s ženou Tomáše, která je občankou Nového Zélandu. Nevím co řeší, ale odvedli je na prohlídku. Tak se tu pečem na slunci a čekáme. Ono to Rumunsko nebude zas taková sláva. Sice jsou v EU, ale prudí skoro jak na Ukrajině.

5.7. 20:59

Penzion někde v Rumunsku, nějakých 30km za Cluj-Napoca. Do Burgasu je to pořád minimálně 600-700km. Tohle už se mi nechce, zase celý den v tom horku sedět na motorce. Začínáme vymýšlet náhradní plán. Pojedeme s klukama do Bulharska a někde se tam asi budeme muset rozdělit. Někdo pojede k moři, někdo do hor a dál do Makedonie. Uvidíme kdo. Jinak v Rumunsku je o hodinu víc, takže jsme přijeli v 9 večer, teď je 10 a teprve si objednáváme jídlo. To zdržení na hranicích znamenalo docela bláznivou a rychlou jízdu, kdy ani nevím, kudy jsme jeli. To musí zítra přestat. Uvidíme.

5.7. 21:56

Takže do Bulharska jedeme ještě spolu, dělit se budeme až tam. Problém je, že na hranice je to kolem 500km. To ještě bude oříšek :-) Vyjedeme v 9 místního času, takže v 8. No fuj :-) Tak ještě dvě piva a dobrou noc.

6.7. 7:13

Vstáváme. Rychle něco posnídat a zase jedem, máme toho dnes dost. Chtěli bychom projet až za hranice do Bulharska. Trošku mě chytají křeče do noh a Magda chce zalívat instantní polívku vodou z kohoutku, ale jinak jsme v pohodě :-)

6.7. 11:50

Zastávka na oběd v nějaké restauraci asi 200km před hranicema. Jídlo jsme si raději objednali z obrázku, protože obsluha neumí ani slovo jinou řečí. Jsem zvědavý, co nám přinesou :-) Petr se od nás oddělil a jel si projet Transalpinu a možná i Transfagaras. Lákavá představa, ale není tolik času. Nechci zase přijet v noci. Takže jedeme cestou mezi horama k hranicím. Ani pořádně nevím, kde jsme.

6.7. 17:02

50km před hranicema s Bulharskem. Trochu jsme se ztratili, tak nám bylo dopřáno poznat, jaká je Bukurešť. Hnusné město :-) Zkusíme ještě přejet hranice a rozdělíme se. Jsem zvědavý na celníky.

6.7. 18:07

Bulharsko!

6.7. 20:15

Tak zase bydlíme v penzionu, ve městě Byala, cestou na Veliko Tärnovo. Cena asi 15 euro na osobu. Po vjezdu do Bulharska jsme se s klukama rozdělili a zůstali jsme jenom já s Magdou, Jirka a možná i Petr, který se zatím toulá někde v Bukurešti :-) Jeli jsme od hranic asi 60km velkou pustinou. Samé pole, lesy a prázdné baráky. Tohle byl první obydlený dům po cestě a rovnou penzion :-) Mají tu nějakou točenou místní sra... Tak si jich pár dáme a budeme rozumovat o tom, co dál. Dneškem skončily ty divoké přesuny a teď to teprve bude zajímavé :-)

7.7. 7:39

Tak vstáváme. Snídaně a jedeme do hor. Dneska bychom chtěli projet přes pohoří Stará planina, vrchem objet Plovdiv a přijet do pohoří Rodopy. Cestou se zastavíme v nějakém městě nebo vesnici, ať trochu poznáme místní kulturu. Zatím to tu vypadá, že je to v pohodě. Dokonce jsme se domluvili anglicky. Akorát ty značky, cedule a nadpisy v azbuce nám dávají trochu zabrat :-)

7.7. 12:15

Tak už jsme jen dvě motorky. My a Jirka. Petr jel přece jenom k moři. Prý ho to tam pořád táhne :-) My jedeme přes Veliko Tärnovo, Gabrovo, Sevlievo do Trojanu na oběd. Zrovna stojíme v nějakém horském sedle před Trojanem. Koupili jsme si od místní paní maliny a kocháme se klidem a okolní krajinou. Je tu hezky. Počasí krásné a tady v horách není takové horko.

7.7. 13:04

Trojan. Větší město, všude plno lidí s balkánskými rysy. Jak je to možné? :-) Dáme si steak s hranolkama jako správní cestovatelé na BMW :-) Dál jedem na Zlaticu, Panagyuristhe, Pazardzik a Pesteru. Je tam nějaké jezero, tak uvidíme, jak bude vypadat. Tam bychom chtěli zůstat přes noc.

7.7. 21:17

Pazardzik. Zase jsme přijeli v 9 večer místního času. Chtěl jsem přijet dřív, ale nějak to nevyšlo :-) Vyjeli jsme na krásné sedlo do 1 700m nad mořem a měli Bulharsko jako na dlani. Pak jsme si díky navigaci užili kus offroadu až na místní smetiště :-) Moc pěkné. Po několika nápadech spát v poli, jsme nakonec vzali zavděk opět hotelem a najíme se v restauraci :-) Stan, ani spacák jsem zatím neviděl. Zítra směr na Makedonii, přes Petric na Novo Selo. Měli bychom projet pohořím Rodopy, Rila a Pirin. To by měl být moc pěkný průjezd. Jinak Bulharsko je zvláštní, všude pusto, prázdno, samé pole, louky, lesy a divocí psi. Zřejmě kromě moře není o co stát, ale hory jsou tu krásné a lidi v pohodě. Dnes najeto pohodovou jízdou asi 370km, trochu časově delší to bylo, ale aspoň jsme nachytali místní kolorit. Lasagne, pivo a spát :-)

8.7. 12:03

Tak dneska jsme vyjeli o trochu později, v 10 místního času. šli jsme trochu později spát, protože jsme z balkonu hotelu sledovali místní divoké kočky, jak uprostřed sídliště hledají potravu. Většinou v popelnicích. Z Pazardziku jsme jeli do Pestery a míříme na Velingrad. Teď si vaříme oběd u nějakého jezera, asi 9km před městem Dospat. Teda někteří vaříme. Jirka papá Dunajskou klobásu z Coopu :-)

8.7. 14:47

Velingrad. Po 60km průjezdu horama jsme zastavili na nějaké malé místní benzínce a právě včas, abychom tu přečkali bouřku. Žene se na nás přímo z pohoří Rila, kam chceme jet. Počkáme a pojedem na mokrý asfalt, takže bude veselo. No nic, mám aspoň první letošní premiéru na tureckém záchodě :-) Opravdu to není na čtení novin...

8.7. 17:30

Razlog. Asi 60km do Blagoevgradu, pak 20-30km na hranice. Teda asi :-) Cílem je Makedonie už dnes. Rozpoutala se zajímavá debata o spaní ve stanu na poli, divokých psech a vzteklině :-) Tak uvidíme, co potkáme za hranicema.

8.7. 17:39

Zvolili jsme z časových důvodů jiný přechod, než jsme si včera mysleli. Průjezd horama trvá dýl, než to vypadá na mapě :-) Místo přes Nové Selo to zkusíme směrem na Delcevo v Makedonii.

8.7. 21:17

Makedonie! Asi před hodinou jsme přejeli hranice a jsme v městečku Delceo. Nebudete věřit, jaké ubytování jsme našli. Polorozpadlý bývalý hotel, v něm nějaká babka se třema dětma a neumí ani slovo žádnou rozumnou řečí :-) Motorky jsme zaparkovali v restauraci, která má sloupy z benátského štuku :-) A tak tu sedíme u stolu, piju nějaké místní červené víno, dívám se na motorky a bojím se toho, jak bude vypadat pokoj. Zajímavé. Ale jsme tu :-) Teď přišel nějaký chlap, co mluví anglicky. Mrknul na motorky uprostřed restaurace a prohlásil:„Dont worry, be happy, sleep well." Tak uvidíme ráno, jak to myslel :-)

8.7. 22:12

Tak už nás začali trochu hostit :-) a vrátili jsme se zase o hodinu zpátky v čase. Takže můžem dýl jíst, pít a dovádět :-)

9.7. 8:58

Tak motorky jsme ráno našli v restauraci v pořádku. Za ty dvě láhve vína chtěla paní 15 euro. Někdo říkal, že je Balkán levný :-) Pojedeme směr Ohrid, uvidíme, co uvidíme.

9.7. 11:45

Tak na první pumpě jsme potkali Milana, který mluvil pěkně slovensky. Měl nás rád. Uvařil nám kafe a řekl nám, kam se máme podívat. Je tu hezky :-)

9.7. 20:57

Ohrid. Konečně. Dojeli jsme asi před hodinou, ještě jsme se stihli ubytovat a okoupat. Voda úžasná, teplá, dokonce i Jirkovi se líbila tak, že do ní vlezl. Samozřejmě si nechal košili, slipy a ponožky, aby nebudil pohoršení :-) Cesta sem se nedá slovy popsat. Nádhera. Hory, nížiny, zatáčky, kaňony, sjezdy, výjezdy a neskutečně hodní a pracovití lidé. Stisk ruky a pohled do očí pravého pasáka krav z horských planin, si budu dlouho pamatovat... Postavili jsme stany, koupili nějaké pivo a budem se těšit, co přinese zítřejší den. Makedonie mě uchvátila. Jsem touto zemí nadšený.

9.7. 21:28

Oprava - nebyly to slipy, ale kalhotové plavky s nohavičkama :-) Jinak jsme v kempu u města Ljubanishta, 700m nad mořem. Tohle místo nám poradil nějaký místní, který nás zastavil, když jsme byli 1 500m nad mořem a viděli město pod sebou :-) Pijem Amstel, místní Skopsko, jíme makedonský sýr, salám a klobásu z Coopu za svitu čelovky a je nám fajn. Je tu dobrá zima. Oproti městu tak o 10 stupňů míň. Ale to nám nevadí :-)

9.7. 22:36

Jiří Sheldon Tuka říká: Víte, jak vznikla maďarština? Plazí se dva slovenští partyzáni a jeden říká: Kér mi dere tvár! a druhý odpoví: Min ten kér!

10.7. 00:06

Musíš si koupit drahou motorku a draze žít, abys poznal lidi. Musíš mít peníze, abys pochopil, že je nemusíš mít. A došlo pivo :-)

10.7. 10:58

Dneska dopoledne se zatím válíme u Ohridu. Je tu hezky a aspoň si trochu odpočinem. Asi pojedem až po obědě, který si dáme z našich zásob. Kam až dojedem nevím, ale dáme si směr Albánie.

10.7. 16:10

Debar. Jsme nějací unavení. Dáme si oběd a asi tu ještě dnes zůstanem. Před Albánií je třeba pořádně se vyspat a ne do 2 hodin pozorovat hvězdy :-) Jak říkal ten místní Milan při vjezdu, tohle už není Makedonie, už je to tu dost prostoupené islámem. Mám z toho divný pocit...

10.7. 16:24

Tak po poradě s místními a vzájemné dohodě, pojedeme do parku Mavrovo, kde bychom snad měli najít nějaké ubytování. Je to asi 50km. Trochu se honí mraky, tak snad vydrží počasí.

10.7. 20:25

Mavrovo. Národní park s velkým jezerem. Je to tu asi hlavně pro pěší turistiku, krajina vypadá hezky. Trochu jsme bloudili a ptali se místních a nakonec jsme našli super ubytování v malém hotelu Jelena v Mavrovu. Velmi příjemní majitelé se o nás starají jako o vlastní :-) Měli jsme štěstí. Sotva jsme dali motorky do přilehlé stodoly, začalo pršet. No, snad do zítra přestane. Čeká nás Albánie a cesty jsou tu nějak moc uklouzané i za sucha. Je to prý tím, že se do asfaltu přidává vápenec. A to není úplně dobře :-(

11.7. 11:05

Vyjeli jsme v 10 z Mavrova a po pár kilometrech začalo pršet. Všude kolem nás se honí mraky, tak chvíli počkáme a uvidíme. Nevypadá to moc dobře :-(

11.7. 14:02

Albánie! Bojím, bojím, moc lidí a jsou nějací divní. Jsme v Peshkopi a doufám, že tu nebudeme dlouho.

11.7. 17:19

Kukës. Zase hrozná díra :-) Projeli jsme asi 60km horama, kupodivu po asfaltu, který tam vůbec neměl být :-) Moc krásné hory. Akorát jsme jeli krokem, silnice dost klouže. Zastavili jsme v nějakém baru na jídlo a budem shánět bydlení. Město je směs nových domů, ruin, asfaltu a polních díravých cest. Pořád se honí mraky, ale zatím máme štěstí, moc jsme nezmokli. Zatím.

11.7. 20:35

Našli jsme hotel přímo v Kukës, motorky máme ve dvoře. Jirka se dívá na pokoji na místní televizi a já s Magdou jsme vyrazili do města. Je tu chaos a plno lidí, zrovna tu mají muslimci nějaký svátek či co. Zvědavě jsem nakukoval do mešity, ale bylo tam moc lidí a neměl jsem odvahu jít dovnitř. Stejně to tam vypadalo jako v tělocvičně :-)

12.7. 8:51

Dnes to s počasím vypadá na střídačku, občas trochu prší. Vyjedeme z Kukës, zřejmě směrem na Pukë a dál ke Skhodëru. Zdá se, že Jirkovi Albánie k srdci moc nepřirostla :-) Uvidíme, kudy pojedem, podle počasí. Cílem je být co nejblíž hranic s Černou horou.

12.7.14:52

Jsme někde na cestě mazi Fuschë a Pukë. Už jsme cvičně s Magdou i lehli. Naštěstí jenom na místě, takže všechno v pohodě :-) Je tu problém sehnat benzín. Všude mají jenom naftu.

12.7. 18:04

Vau i Dejes. Ty Albánské hory jsou peklo :-) Hezké, klikaté, vysoké a dlouhé. Nedá se jet víc jak 30km v hodině. Místní nám radí kemp u Shkodëru. Zkusíme ho najít.

12.7. 19:51

Jezero Shkodër. Našli jsme super kemp. Klídek, pohodička, přímo u vody. Sice se v tom nedá koupat, ale pozorovat západ slunce v Černé Hoře je paráda :-) Hranice totiž vede jezerem. Podruhé na celé cestě stavíme stany, sprchujeme se, holíme... Albánii máme za sebou, je to zajímavá země, i když jsme byli vlastně jen v horách. Místní lidé jsou úplně v pohodě, ochotní, usměvaví a pohostinní. A muslimové :-) Zítra to vezmem přes Černou Horu do Srbska, tak snad už bude spokojený i Jirka, kterému se ve slunné Albánii nelíbí :-)

12.7. 21:29

Objevil se tu Petr, kterého jsme skoro týden neviděli :-) Zajímavé setkání večer na Balkánu :-) To se tak lidi toulají po horách u moře a bůhvíkde, aby se pak sešli na konci Albánie :-)

12.7. 22:57

Sakra, už jsme za dnešní večer propili 3 a půl tisíce :-) Naštěstí většinu platil Jirka a je to v albánských lecích. Takže asi 600 korun. Ještěže tak.

13.7. 9:08

Tak pomalu jedem. Směr Srbsko, přes Černou Horu. Máme za sebou asi 3 000km, před sebou něco kolem 1 200. Teď už točíme směr domů.

13.7. 12:19

Černá Hora. Podgornica. Právě jsme zjistili, že nemáme mapu :-) Tak pojedem pořád rovně a uvidíme :-)

13.7. 16:20

Srbsko! Trochu jsme se zdrželi na hranicích. Zase hory. Už je pomalu nemám rád :-) Jedeme na město Prijepolje, dáme si v horách telecí řízek za eura a pojedem tak do sedmi. Uvidíme, kam dojedem a co najdem. Pořád nemáme mapu :-)

13.7. 20:00

Dojeli jsme kousek za město Uzice. Hned vedle cesty jsme našli nějaký prázdný, neoznačený penzionek za 7 euro. Tak dneska stačí, zítra budeme pokračovat. Máme mapu! Ale jenom na konec Srbska.

13.7. 21:29

Srbsko je prý pěkné, říkají mi kolegové :-) Asi jo, mě zatím nijak nenadchlo, ale bude to asi tím, že ho beru trochu jako tranzit domů. Je to tu takové normální :-) Civilizované, trochu chudší, ale normální. Krajina pěkná, cesty taky, akorát u některých aut se bojím, že se přede mnou rozpadnou. A jsou tady normální záchody :-) Jirka před chvílí dojedl klobásu z Coopu a tak popíjíme pivečko před penzionem, pozorujem provoz na blízké silnici a tlacháme nesmysly :-) Jo, zapomněl jsem říct, zase jsme jen my tři. Petr nás opustil na hranicích s Černou Horou, jel se podívat do Bosny na nějaké pyramidy nebo co. Mimochodem, víte, jak se jmenoval přítel Kara ben Nemsího? Ne? Hadzi Halef Omar ben Hadzi Abu Abbas Ibn Hadzi Halef Al Gosara. Ale vůbec neblbnem z islámu :-)

14.7. 9:20

Tak dneska jsme vyjeli nějak brzo :-) Jedeme směr Valjevo a Novi Sad. Uvidíme, kam dojedem. Cílem je se co nejvíc přiblížit Maďarsku.

14.7. 13:26

Jsme asi 60km před Novim Sadem. Začínají tu padat návrhy, že přespíme až v Maďarsku :-) No nevím, únava a teplo narůstají, tak uvidíme.

14.7. 18:03

Subotica. Do Szegedu v Maďarsku je to asi 60km. Padá rozhodnutí tam jet. No, snad ty hranice přejedem nějak rozumně. Začínám toho mít trochu dost.

14.7. 20:50

Tak změna plánu :-) Kousek před hranicema nás přepadla nějaká rozsáhlá bouřková fronta. Původně jsem myslel, že ji projedeme a tak jsme trochu víc zmokli :-) Naštěstí jsme sehnali ubytování v pěkném hotelu, tak se můžem usušit, dát si pivo, večeři a zítra pojedem dál. No, je to domů ještě tak 500km. Asi. Nemáme mapu!

14.7. 21:28

Jiří Sheldon Tuka říká: nejoblíbenější důkaz fanatiků všeho druhu je důkaz úporným tvrzením. Já k tomu říkám: tohle nesmí zapadnout :-)

15.7. 10:06

Maďarsko! Domů asi 500km. Jedem.

15.7. 15:07

Slovensko! 20km před Nitrou. Konečně nám obsluha v restauraci rozumí :-) Počítám, že domů to máme tak 200km. To už snad nějak dojedem. Nálada už moc veselá není, máme toho všichni dost. Navíc to vedro...Z celého Balkánu je nejvíc vedro u nás :-)

15.7. 19:30

Jsme doma! Tak jsme to přežili, všichni zdraví, akorát unavení. Bylo to fajn, teď už budem jenom vzpomínat.