Jedeme do Rumunska a možná i do Moldávie. Tentokrát je nás nějak moc, na takový výlet už nejsem zvyklý, 4 motorky. Jako obvykle možná něco málo napíšu a jako obvykle to budou samé blbosti.

Po kliknutí na obrázek se zobrazí online trasa.

29.6.

8:00
Měli bychom vyjet. Snad se nám podaří vstát a dát dohromady tu velkou skupinu 4 motorek a 5 lidí. Teda... s tak velkou výpravou jsem už dlouho nejel, to nemůže dopadnout dobře.

14:25

Vyjeli jsme v pohodě, zatím máme za sebou 330km a jde to, akorát je strašné vedro. Cílem je dojet dnes do Rumunska, tak uvidíme. Dálnice je dost plná, ale zatím žádná velká kolona. Všichni jsme veselí. Zatím.

19:34, místního času 20:34

Jsme v Rumunsku, nějaký Arad nebo co. Chvíli jsme hledali, kde slozime hlavu, Hanka něco našla, ale nebylo místo. Ale když oni jsou ti Rumuni tak hodní.... Majitel kamsi zavolal, dal nám souřadnice a teď jsme v nějakém pěkném, malém pensiunea, pěkně za branou a jsme v klidu.

Zase zažívám malý kulturní šok, ulice jsou plné cigánů, ale jako obvykle jsou velice milí, mávají na nás, plácají si s námi, volají Ahoj kluci a holky zcela ignorují. Zatím dobrý.

Teď počkáme 2 hodiny na pizzu, mezitím se z těch dvanáctek ožerem a zítra budem pokračovat na Transfagaraš. Aha, tak prý ne, zítra bude Transalpina. No dobře, co se dá dělat.

30.6.

8:05

Pokouším se vstát. Po včerejších 650km na motorce se mi moc nechce a všechno mě bolí. Nojo, trochu pohybu to chtělo předem a ne se furt učit do školy....

V 9 chceme vyrazit. Počasí vypadá dobře, takže už se všichni těšíme na Oslí farmu na Transalpině. I když někteří o tom ještě neví....

13:30

Tak si tak jezdíme po Rumunsku. Cestičky, lesy, pole, louky, vesnice a staré baráky. Prostě pohodička.

20:22

Tak Transalpinu máme za sebou, opravdu pěkné to bylo. Zvlášť ta druhá polovina, kdy se vyjede z lesa a jede se pěknýma zatáčkama a člověk může pozorovat přírodu. Hanka sice moc ráda motorku neměla, když z ní po těch zákrutách sesedla (říkala něco o posrání), ale myslím, že nakonec se jí to taky líbilo.

No a zase bydlíme v pěkném Pensiunea, to si tak člověk jede poklidnou silnici a u krajnice stojí každou chvíli paní, které mavaji a o turisty se perou mezi sebou. Drsné. No a tak jsme u jedné paní zastavili a zase krásně bydlíme, za 25 Euro za dvoulůžkový luxusní pokoj. Vraťa s Hankou nám zajeli koupit teplé pivo do nedalekého magazínu a tak si teď dáme sprchu a večeři z vlastních zásob. Je tu krásně.

1.7.

7:45

Vstáváme, teda my s Hankou, ostatní už jsou určitě dávno vzhůru. Předpokládám, že Vraťa už je i po snídani a nervózně preslapuje u motorky. Mimochodem, včera jsem si všiml, že je opět lépe vybaven a protože už zjistil, že my po cestě na oběd ani na jiné jídlo nikde nezastabujeme, koupil si umelohmotny příbor, tunu paštik a vždycky, když zastavíme na cigáro, rychle využije situace a cpe do sebe paštiky s chlebem. Má to vychytané a já ho za to mám rád, protože nemusíme pořád posedavat po restauracích a můžeme jet.

No už se mi nese jakási chemikálie, které u Knorru říkají Kuřecí polévka, tak jdu posnidat a pojedem. I tady zase hlásí velké vedra, ale aspoň přes poledne snad budem v horách.

21:35

Je takové vedro, že se mi ani nechce nic psát. Jsme v Brasove,  někdy po 8 se nám podařilo sehnat ubytování. Fagaraš jsme zdárně projeli, ale moc chladno tam Teda nebylo. Zkusíme něco na noc sníst a půjde spát, to vedro je strašné.

Zítra bychom chtěli dojet do Kisinevi v Moldavii, ale hlásí 36 stupňů, tak netuším, jak to dopadne. Uvidíme.

2.7.

7:50

Vstáváme. Musím říct, že mi to jde čím dál tím hůř. Včera jsme se dohodli, že vynecháme Focul Viu (nějaké místo s vyverajicimi plyny, které na povrchu hoří) a zkusíme dojet do Moldávie. I tak nás dnes čeká asi 400 km, což je podle mě v tom horku nereálné.

Tady v této části Rumunska jsem nebyl, takže vůbec nevím, jak bude vypadat cesta. Kazdopadne to asi nebude nic moc zajímavého. Jo a někde před Moldavii budu muset vypnout data, takže trasa nebude online. Zkusím ji pustit na nějaké WiFi.

22:12

Jsme v Moldavii. V Kisinevi. Vzhledem k tomu, že nebyly data a nedalo se hledat ubytování, dojeli jsme k prvnímu hotelu, co našla Hanka na wifine na hranicích. No, na Bookingu vypadal pěkně, ale je to pěkná hrůza. Chtěl jsem něco s klimatizací, ta tu sice je, ale nefunguje. Nefunguje ani televize, ale to mi tak nevadí. Ale možná máme zaklety pokoj, ostatním vše funguje. Zdechnu vedrem.

Jinak hned po vjezdu do Moldávie jsem konečně viděl, jak má vypadat krajina. Jako v Rusku. Louky, pole, stromy, zvířata, mokřady.... Hned se změnilo podnebí a nebylo takové horko. Asi tu ještě nestihli zkurvit krajinu jako u nás. Hmm, měli by vstoupit do EU a začít místo oliv, vína, kukuřice, pšenice, brambor a podobně pěstovat řepku a solární panely. Pak by konečně měli sucho a vyprahlo.

3.7.

8:40

Tak dneska se mi teda už fakt nechce nic. Včera jsme se dohodli, že vyjedeme až v 10, protože stejně vždycky stojíme na benzince a pojem kafe, tak to dnes uděláme opačně.

Chtěl bych se projet po centru Kisinevi, protože procházka nepřichází v úvahu, je to moc velké město. A pak máme v plánu nějaké ježdění po menších cestách, abych viděl, jak to tu vypadá.VVečer už zase musíme být v Rumunsku... 

Jinak jsme v pohodě, všichni živí, zdraví a kromě Hanky zatím nikdo ani nespadnul. Ona vlastně ani nepadá, jenom tak na místě pořád pokládá motorku na zem, taky si přece musí odpočinout...

No jsem velmi zvědavý, jestli dnešní krajina bude jako ta včerejší. Ještě by se mi tu mohlo začít líbit.

21:55

Jsme zpátky v Rumunsku. Právě jsme se ubytovali v nějakém Penzionu u hlavní cesty, ještě že jsme ho našli. Něco sníme a asi půjde spát.

Dnes to bylo docela výživné, Moldávie je moc pěkná. Hlavně když jedete rozbahnenou sotolinou a začne prudce pršet. Jak to rozmokne, nejde to tam, ani zpět, byli jsme někde uprostřed lesů a poli, 7km bláta za námi, kolik je před námi nikdo nevěděl. Nakonec místní lamanou ruštinu říkali, že taky 7. A tak jsme ti riskli, něco takového jsem ve dvou na silničních gumach ještě nejel. Masakr, ani jsem nedoufal, že to dáme. A dali, i děcka na těch jejich silničních masinach. Obzvlášť Hanka, ta jela v bahně jak divoženka. Má můj obdiv, něco takového jsem ještě neviděl.

No a pak jsme se zase vrátili do Rumunska a už pomalu míříme k domovu. Najeto máme už něco přes 2000 kilometrů, Teda my, mladí ještě asi o 350 víc, takže jsme trochu unavení. Já Teda moc, nejde jen o ty kilometry, ale hlavně o to, že sedimeod rána do večera na motorce. No ale co už... Hlavně že jsme pořád veselí a to jsme!

4.7.

9:05

Tak se s balíme a pojedem. Dnes nás čeká cesta Rumunskem, uvidíme, kam dojedem. Už nemáme nic zvláštního v plánu, jenom se tak pomalu přibližovat domu.

20:02

Jsme někde 60km před Baia Mare. Konečně jsme přijeli dřív než v 10 večer. Pravda, mohli jsme ještě jet dal, ale už nemůžu.

Cesta v pohodě, dokonce jsme trefili Národní park Muntirodnei, moc pěkné místo, příroda, zvířata, nová silnice, zatáčky a nebylo vedro. Moc pěkné.

Pak jsme našli malý rodinný pension u cesty, stará paní nás ubytovala u sebe doma, zatopila dřevem pod kotlem, aby byla tepla voda ve sprše a pořád se na nás usmívá a něco říká. Vůbec ji nerozumíme, ale je tu krásně, pejsek si pod moji motorkou hraje s kočičkou, Tomáš s Vratou se konečně najedli, sluníčko svítí a je pohoda.

Jo mimochodem, jako obvykle jede Vraťa ráno už rovnou domů. Zase spěchá za svoji láskou... Takže pojedem dal na Slovensko bez něj, máme to nějakých 370km, tak uvidíme, jak to půjde.

5.7.

8:15

Tak jsme vzhůru, něco sníme a nějak po 9 bychom chtěli vyrazit. Vraťa už samozřejmě odjel...

Čeká nás asi 350km někam do Rimavske Soboty. Dnes už to bude jenom přesun, nebude nikde zbytečně zastavovat.

19:00

Jsme v kempu někde u Rimavske Soboty, jmenuje se to tu Rekreačné stredisko Ormet. Je tu přehrada a protože jsme přijeli už kolem 16 hodiny (i díky posunu času o hodinu zpet), stihli jsme se i okoupat. Pěkný závěr výletu.

Stany máme postavené, jsme po večeři a tak teď mužem chvíli jen tak lelkovat. A jak dolelkujem, půjdem spát. Dobrou noc děti.

6.7.

17:05

Jsme doma, bohužel. Přijeli jsme už ve 3,cesta byla v pohodě, až na to vedro. A teď si konečně dáme Pivo.

Přežili jsme to v klidu, jenom to bylo trochu víc kilometrů, než je zdrávo. Příště to chce víc času, mladi to mají ještě zítra přes 300km,takze budou mít za týden dohromady asi 3800km. To je už fakt hodně, mají můj nehynoucí obdiv.

Tak zase příště, na cestách zdar!