Kufr. Kufry. S kuframa. Bez kufrů.

Autor: Robert
17. květen 2011
Zobrazení: 1483

Od teď budeme tato slova často používat. Koupil jsem totiž konečně na motorku kufry, a to ne jen tak ledajaké. Jsou to kufry velké, pěkné a hliníkové. A jsou vyrobené vlastnoručně českýma ručičkama, což se dnes už tak moc nevidí.

Už loni jsem psal článek o tom, jak jsme pořídili zadní kufřík, zvaný "topkejs", aby mi Magda někde cestou neupadla bez mého povšimnutí a nesledovala ze země jenom mé zadní světlo, mizící v dáli. Tehdy jsme ještě měli ambice mít kufry, které se budou něčím lišit a budou lepší než dobré a tak jsme si pro začátek ten jeden nechali nakomaxitovat. Jak to dopadlo si můžete přečíst v jiném článku.

Každopádně jsem rozhodl, že nebudem experimentovat s nějakýma barvama, protože to vždycky nemusí dopadnout dobře, modrý kufr, zvaný "topkejs", jsme prodali a rozhodli se pořídit kufry klasické, hliníkové.

Jenže to byl teprve začátek.

Není totiž kufr jako kufr. Existuje spousta výrobců, lišících se cenou, vzhledem a kvalitou zpracování a tak jsem začal dumat nad tím, co, od koho a za kolik. Důležitý moment při rozhodování byl taky nosič a v neposlední řadě i montáž přímo na motorku, protože sám bych si to asi bez těžkého ublížení na zdraví nenamontoval. A taky mám raději osobní kontakt a domluvu, než jenom vybírání položek v internetových obchodech....

Výrobce bychom teda měli, jenže.... Jenže on dělá těch kufrů několik druhů! Nejhorší je, když dáte člověku na výběr více variant, potom musí půlku zimy řešit, jestli kufr menší nebo větší, užší nebo širší a dokonce s vykrojením na výfuk nebo bez něj. No uznejte, to je na jednoho moc.

A tak jsem dumal já, dumala Magda, dumali všichni kolem, které jsem do svého rozhodování zatáhl. Možná by se mohlo zdát, že jsem to trochu přeháněl, no ale kufry se nekupují každý měsíc, jako čínská pračka, a taky nejsou úplně levné, tak je potřeba si všechno pořádně rozmyslet. No a taky má člověk aspoň sem tam důvod jít do hospody na pivo podumat s kámošema, to je přece jasné, nad dobrou Plzní se dobře dumá, pokuřuje a pokyvuje hlavou.... šmarjá, měl bych jít brzo nad něčím podumat :-)

A jak to tedy dopadlo?

Nakonec jsem se rozhodl pro větší, nevykrojenou verzi kufrů BEGR, v klasickém hliníkovém provedení.

Vedla mě k tomu spousta důvodů - jak už jsem psal, mám rád osobní kontakt a protože i s horním kufrem, zvaným "topkejs" od "Bystřického" jsem byl spokojený, volba byla jasná. A proč nevykrojený, když Bystřa umí oba typy?

Protože to vypadá líp, je to větší a nosič i bez kufrů docela dobře plní funkci padáku. Pravda, motorka s nimi vypadá trochu jako německý traktor na zaorávání padlých spolubojovníků, ale to mi zas tolik nevadí. Co mi trochu vadilo, je to, že kufry jsou širší než řídítka, ale naštěstí to není žádná hrůza a dá se to přežít. Teda zatím, uvidíme, jak bude dlouho trvat, než na to zapomenu u nějaké lesní závory :-)

Zbývalo si je jen objednat a nechat namontovat. A zaplatit, pochopitelně.

Objednání problém nebyl, to jsem udělal už v zimě, zatímco jsem na kufr šetřil a od huby sobě a jiným utrhoval. V dubnu jsme začali trochu honit termín, protože se blížilo setkání Cenduro, ale nakonec jsme se domluvili a já dorazil do velké tovární haly zvané "Dvorek" předního českého (pardon moravského) výrobce hliníkových kufrů BEGR. A mohlo se jít na věc.

 

 

 

Montáž trvala sice 3 hodiny, ale dopadla ke spokojenosti všech zúčastněných - mně, Magdy, Bystři a jedné místní potulné kočky, která se přišla podívat, jestli by se nedalo sehnat něco k jídlu. A jak Bystřa slíbil, tak taky splnil, za tu tříhodinouvou práci si nevzal ani floka a ještě mi dal množstevní slevu na tašky do kufrů. No, nekupte to.

A tak odjíždíme, Magdulka má sice trochu problém s nasedáním na traktor,ale nakonec se jí to povede. A já cestou zpět domů zase cítím tu vůni dálek, cítím stromy, trávu a vidím zapadající slunce, které na hliníku dělá prasátka a osvětluje vedle postavený stan....

P.S.

Po akci v Detve, kde jsme občas vlítli do nepěkné díry v cestě, se nám horní kufr, zvaný "topkejs" začal trochu nadzvedávat. Bystřa se podíval zkušeným okem, pozval si mě na slovíčko na "Dvorek" a bez mrknutí oka na nosič navařil další držáky, které už nedovolí, aby si topkejs dělal co se mu zlíbí. A to všechno v zdarma, v rámci záruky na vlastní práci.

Pěkné ne?