Ano. Nedávno jsem rozšířil řady těch zlých motorkářů. před kterými je potřeba chránit slušné občany. Dlužno dodat, že vlastní vinou a hloupostí a proto jsem se také "rozsudku" nebránil a vše přiznal v plném rozsahu přímo na místě. Jen ty vyděšené maminky a zničené dětské životy v kočárcích jsem zamlčel.

Nejsem žádný silniční pirát, jezdím pomalu, s rozmyslem a snad můžu říct, že i bezpečně a ohleduplně. Jenže občas mám dojem, že na té motorce si můžu přece jenom dovolit trochu víc, než v autě - například že se vejdu mezi auta ve dvou pruzích, že můžu jet do zákazové značky nebo že není třeba čekat celou dobu na semaforu u opravy silnice, když už všechna auta projela. A to se mi teď vymstilo.

Znáte to, oprava silnice, mobilní semafory pouští provoz kyvadlově, nejdřív jednu stranu, potom druhou. Kolikrát si říkáte, proč tady stojím, vždyť už všechna auta z protisměru projela a je to jenom zbytečný opruz. Ale vydržíte to, už jenom proto, že kdyby náhodou jel ještě nějaký opozdilec, těžko se mu někde uprostřed uzavírky vyhnete.

Ne tak ale na motorce, protože jsou úseky, kam za první vidíte a za druhé když už by něco jelo, vždycky se někam vejdete. A to jsem si myslel i nedávno, když jsem po dlouhém čekání vyjel z kolony, projel na červenou mobilní semafor a pomalou jízdou projižděl opravovaný úsek. Až v něm jsem ovšem zjistil, že se neopravuje cesta jedna, ale dvě, vedoucí z různých směrů. No nic, už to je, jedeme dál. Všechno šlo v pohodě, jedu pomalu, abych něco nepřehlédl, když vtom kde se vzala tu se vzala... Policejní hlídka.

Netuším odkud se vzali tak náhle, nikde jsem je neviděl. Každopádně se objevili přímo za mnou, uprostřed rozkopané silnice, za mnou červená a přede mnou už přijíždí auta, které pustil semafor z druhého směru. Byla tam vedlejší, kam jsem uhnul a v pohodě bych nechal všechny přejet, to ale nic nemění na tom, že jsem porušil pravidla.

Ani jsem se s nimi nehádal, nakonec nebyl důvod. Policisté byli slušní, já si byl vědom toho, co jsem udělal a na obou stranách panoval klid a mír. Pokutu jsem taky dostal na spodní hranici, poučil jsem se a příště takové věci už dělat nebudu, protože tak nějak chápu, že pravidla by se měla dodržovat, tedy aspoň ta důležitá. Nemůže si přece na silnici, kde se pohybuje spousta jiných účastníků, dělat každý, co se mu zachce.

Tím bych to považoval za uzavřené. Zločin a trest. Přestupek, pokuta, poučení a výchova.

Za uzavřené to ovšem nepovažuje náš stát, který má potřebu trestat dvakrát. Ano, mluvím o bodovém systému, který vnímám jako druhý trest, protože první pro mě představuje pokuta. Pokuta je trest výchovný, ne každý si může dovolit jen tak utrácet peníze a tak se přece jenom poučí. Bodový systém je trest likvidační - za projetí na červenou vám z 12 seberou 5 bodů. Pak už jenom stačí třeba omylem přejet plnou čáru, být chycen a člověk přichází na rok o řidičák. A tím taky možná o zaměstnání, firmu a kdoví o co ještě.

V žádném případě si tady nechci stěžovat, problém jsem si způsobil sám a taky jsem ho přiznal. Chci tady jenom upozornit ty, kteří mají dojem, že zákony pro ně neplatí, aby buď nedělali hlouposti nebo aby si dali větší pozor než já. Je totiž škoda přijít o řidičák kvůli neznalosti - já jsem si třeba vůbec neuvědomoval, že za projetí takového semaforku můžu dostat bodovou pálku jako za vjetí do frekventované pražské křižovatky. A už vůbec jsem nevěděl, že je těch bodů tolik a že v podstatě není problém nechat se vybodovat v jednom dni. A ruku na srdce - opravdu každý z nás, ať už v autě nebo na motorce, jezdí pořád stoprocentně správně?

Takže drazí motorkáři, bacha na body. Obraťte se na strejdu Googla, který vyhledá mnoho odkazů, za co a za kolik. Že jde v první řadě o peníze, netřeba asi připomínat, to je jasné každému malému dítěti, ale není to předmětem toho článku.

Předmětem článku je hlavně to abychom si všichni uvědomili, jak křehká věc může náš řidičák být.