A s prodejci jejich píseň výti.
Zase jsem si chtěl koupit něco na sebe a byl to takový zajímavý příběh, že mi nedá se o něj nepodělit. Ono totiž koupit dneska něco kvalitního je problém, samozřejmě se to netýká jenom oblečení na motorku, ale když už je toho moc, unaví to i zkušeného zmrdobijce.

Po pár letech, co používám oblečení koupené v Rakousku u Louise, jsem dospěl k názoru, že by už nebylo od věci nakoupit oblečení nové. Ne že bych měl nějaký problém, ale přece jenom jsem ho už trochu opotřeboval a taky doba pokročila, ceny se zvedly a tak se i třívrstvé oblečení stalo dostupným.

"Cože se to zvedlo? Ceny?"
"A jo, chtěl jsem říct platy!"
"Vod tý doby, co nakupuješ v Touratechu seš ňákej pomejlenej, kámo."
"Hele, nech si to jo! A vůbec, řekni okno."
"Proč? Na tom přece nic není.... Vokno!"

Nejsem z těch, kteří všechno zkoumají až do alelujá, přečtou tisíc příspěvků na fórech, všemu rozumí a v konečném důsledku si stejně koupí to nejlevnější, aby to pak třikrát reklamovali a nechali si vracet peníze. Nejsem ani ten, kdo by chtěl to nejlevnější, stejně tak ani nemusím mít to nejdražší s logy BMW i na spodním prádle. Co bych ale chtěl, když už si něco vyberu, aby to kvalitou aspoň trochu, trochu! odpovídalo ceně a třeba to i nějakou dobu vydrželo.

Když si dneska půjdu koupit oblečení do nějakého motorkářského obchodu, najdu tam spoustu značek, které mi ani nic neříkají, hafo materiálů, střihů a barev. Kde jsou ty doby, kdy byly všechny bundy a kalhoty černé a při míjení na cestách na sebe z protisměru mávali dva hrobníci. Dnes můžu jet barevný, že by se za to nestyděly ani Spojené barvy Benettonu. A můžu si vybrat velikosti a střihy, co hrdlo ráčí, zejména pak na E-shopech.

Až sem dobrý. Ale zkuste si něco koupit.

Chcete-li si dneska koupit oblečení na motorku, máte v podstatě 2 možnosti. Buď zajedete do nějakého obchodu a koupíte si to, co tam visí na věšáku i přesto, že jste původně měli jinou představu nebo si najdete stránky nějakého moto e-shopu a budete objednávat tam. Je to jednodušší, rychlejší, z pohodlí domova a v konečném důsledku ta nejhorší varianta, jak si něco koupit.

Proč? Protože papír, potažmo webová stránka snese všechno. Nejen že zboží z Photoshopu vypadá trochu jinak než zboží z věšáku, ale hlavně proto, že si zboží nevyzkoušíte. Ano, jistě existuje možnost, že si oblečení objednáte, pak při převzetí vyzkoušíte a brát ho nemusíte, ale prodejce asi nebude nadšený, když si u něj objednáte 4 bundy a 4 kalhoty, každé v jiné velikosti a barvě.

Nehledě na to, že hodně e-shopů lže. Ano lže, říkám to zcela vědomě a netýká se to jenom moto prodejen, to zdaleka ne. V čem lžou? No zhusta v tom, že vůbec existují nebo že jsou tak veliké, jak se tváří. A hlavně v dostupnosti a to je často to, o co tu jde. Když chci koupit oblečení nebo mobil nebo vaničku na dítě, abych ho z ní mohl vylít, chci ty věci používat a ne čekat, až zboží přijde do šopu od dodavatele a ten ho dodá mně. Takže když je spousta věcí skladem, znamená to skladem u dodavatele a to ještě kdoví, jestli je to pravda.
Ano, samozřejmě, dostupnost se dá ověřit, takže zvedneme telefon a zavoláme do e-shopu. On to nikdo nebere? Ale to je zajímavé.... On to někdo vzal a není to E-shop, ale jenom jakési výdejní místo? Ale to je zajímavé... On to někdo vzal a zboží mají skladem? Kdeže? Jo u dodavatele. Ale to je zajímavé....

Takže - bacha na e-shopy.

No dobře, přes internet si přece nekoupím oblečení v ceně průměrného hrubého příjmu občanů Moravy. To už bych si na to chtěl i sáhnout. A tak si vyberu prodejnu, většinou mám štěstí a je docela blízko, tak asi 100km od bydliště a zajedu tam. "Výborně, tady mají věcí, tady si určitě vyberu!" zajásám a vrhám se mezi regály. Jenže Ouha!

Málokdy najdu to, co mi opravdu sedne, ať už materiálem, velikostí, střihem nebo barvou. Vlastně skoro nikdy. Na těch věšácích totiž visí jenom jakési uniformní kusy levnějšícho charakteru, protože je to zřejmě velká finanční zátěž pro obchod, držet spoustu drahých věcí skladem. Na jednu stranu to chápu, na druhou mám problém si vybrat, a to, že valné většině lidí je jedno, co kupují, není pro mě východiskem. Těžce jsem šetřil, mnoho let jsem si odkládal po stokoruně do pokladničky jako blondýna na SUV a tak bych si chtěl koupit něco, co by se mi líbilo.

Nedaří se? A to jsme teprve u barvy a velikosti, představte si, že máte ještě nedejbože představu o použitých materiálech, třeba aspoň o vnitřní nepromokavé vložce, něco ve smyslu těch cizích slov jako Sympatex a GoreTex. V tom případě už začne prodejce, který do té doby doufal, že vám k bílé bundě vnutí černé kalhoty, mít kalný zrak a pomalu upadat do mdlob.

Máte vybranou barvu, materiál, střih i cenu? Vyzkoušejte velikosti a nebojte se vyzkoušet i dvě stejné velikosti, protože není XL jako XL, i když jsou to konfekční velikosti. Nevěříte tomu, co čtete? Pak se může stát, že spláčete nad koupí, protože pokud si vyzkoušíte černou XL bundu od nějakého výrobce a tu stejnou bílou bundu od stejného výrobce (pochopitelně i značku) si objednáte, mohou se velikosti lišit. Čím to je nevím, pravděpodobně záleží na tom, jak se zrovna vyspalo pákistánské dítě, když bundu šilo v rytmu galejnických bubnů, jinak si to totiž neumím vysvětlit.

Jo a ještě poznámku - pokud vás bude prodejce ujišťovat, že i když nemají ty bílé kalhoty, co jsou do kompletu s bílou bundou, že stačí si vyzkoušet kalhoty černé a ty bílé si nechat objednat a poslat, nedělejte to. Zrovna oblečení na motorku nejsou housky na krámě a při ceně třeba kolem 15 tisíc chtějte jen to, co jste si vyzkoušeli, prohlídli všechny švy, zkontrolovali, že suché zipy mají obě poloviny a v neposlední řadě zapnuli všechny vložky  a vidíte, že to jde a drží to. V opačném případě budete litovat a reklamovat - a jak píšu, není XL jako XL.

Abych to shrnul - při koupi oblečení:

- e-shop nebrat vůbec
- udělat si nějakou představu, co vlastně chci ohledně barevnosti, typu, střihu, materiálu, ceny
- podívat se, kde mají to co asi chci skladem
- telefonovat, nevěřit, trvat, znovu telefonovat, až bude zboží opravdu skladem
- nespoléhat na to, že se vám někdo z obchodu ozve, i když to slíbí
- přijet, vyzkoušet, pořádně zkontrolovat co jenom jde
- nekupovat to, co nemám na sobě a nesedí mi
- nevěřit tomu, že se dá objednat identické zboží. Žádné není identické, bum... bum... bum...

No, nakonec pokud se vám i po tomhle podaří v nějaké prodejně něco koupit a prodávající bude ještě naživu a dokonce se bude usmívat, je to důvod tenhle obchod doporučit kámošům a sami v něm ještě někdy nakoupit.

A jak jsem to tedy měl já?

V zimě jsem konečně našetřil na nějaké to oblečení, které jsem si chtěl nadělit tak nějak na jaro, na začátek sezóny. Máme u nás celkem dobrou prodejnu, není veliká, ale paní je milá a zatím mi vždy ve všem vyšli vstříc, zašel jsem tedy tam. K vidění na věšácích pochopitelně všechno možné a v trochu rozumné kvalitě a pěkném barevném provedení i produkty firmy Modeka. Mělo to všechno, co jsem chtěl, Cordura, Sympatex, světlé barvy, hromady kapes.... A skladem!

Tak jo, pojďme to vyzkoušet. Zkusíme to se všemi vložkami, samosebou. Bunda XL tak tak, chtělo by to větší, zkusíme XXL. Moc velká, návrat k XL, dáme pod ni páteřák, rukavice, vše OK. Zkusíme bez vložek, taky dobrý, nevlaje to tak moc, jako ta XXL. Takže OK, bundu bychom měli.
Kalhoty XL, uff, to neobleču. Zajímavé, ale nevadí, zkusíme XXL. Ale co to? XXL kalhoty nemají, tedy ne v této barevné kombinaci, ale v jiné. No to nevadí, vyzkoušíme jinou barvu a necháme si poslat pak tu správnou ve velikosti XXL.

Ach jak jsem byl bláhový!

Tak jo, kalhoty vyzkoušené, s vložkami i bez, sedí v pohodě. Jenže putují zpět na věšák a budou čekat na někoho jiného, kdo nevymýšlí hlouposti a ke světlé bundě si klidně koupí modré gatě. Já si beru jenom bundu s příslibem, že ty moje kalhoty se objednají a do 14 dnů by měly přijít, paní se mi ozve.

Vidíte, kolika chyb jsem se dopustil hned při prvním nákupu? To ještě ale není všechno.

Kalhoty skutečně za 3 týdny přišly a když jsem tam zavolal, paní se mi ozvala. Jaké bylo moje nadšení, když řekla, že si pro ně můžu přijet, všeho jsem hned nechal a pádil do obchodu. "Tady jsou, " s úsměvem mi je podala, "budete je zkoušet?" "Snad ani ne, však velikost mám vybranou." "Ale jen si je klidně zkuste, času je dost."
A tak jsem si je vyzkoušel. Dlužno říct, že teď nastala moje další chyba, že jsem tomu zkoušení nevěnoval pozornost a i když se mi zdálo, že do jedné nohavice nemůžu nacpat nohu, nakonec se mi to podařilo a já to dál neřešil. Chyba!
Tato chyba se projevila až o týden pozděj, když jsem si chtěl kalhoty obléci, venku pršelo a já chtěl vyzkoušet sympatexovou vložku. Zapnul jsem ji tedy dovnitř a zase jsem nemohl jednu nohu dostat do nohavice - to už mi přišlo divné. Vyndal jsem ji tedy ven a co nevidím! Jedna nohavice byla ušitá do kříže, švy se křížily tak, že do ní nešla strčit noha. Hmm.

Dáme reklamaci.

"Dobrý den, já bych u vás chtěl reklamovat kalhoty, je v nich špatně ušitá vložka."
"Ukažte, nojo, aha, no nedá se nic dělat, to budeme muset reklamovat. Ale víte co, abyste nemusel čekat, já tu vložku vyndám z těchto modrých kalhot, je to stejný výrobce, model i velikost a pak to vyreklamuju."
"No tak to jsem ani nečekal, to jste moc hodná!"

Je to fajn, když jsou na vás lidi hodní a zvlášť v obchodech a zvlášť u nás, protože tolik nasraných prodejců a prodavaček, co najdete u nás, jsem nikde jinde neviděl. Asi se to rodí jenom v nějakém podnebí a to naše je pro tento druh jako stvořené.
A tak jsem utíkal domů s vyplazeným jazykem a celý zbrocený potem, ale šťastný, že mám konečně to nové oblečení na motorku, co jsem tak dlouho chtěl a na které už tři týdny čekám. Rychle, zapneme tu drahou sympatexovou vložku, táák pěkně nahoře... a teď ještě dole... ale co to? Kterou stranou se zapíná ten zip na nohavici? Dělám to dobře? Ale ne, to snad ne.... ten zip je každý jiný!

Nezbývá, než se do obchodu vydat potřetí. Už mi to bylo trapné, ale co nadělám. Paní opět zhodnotila situaci, kalhoty vzala na reklamaci, ale tentokrát už mě upozornila, že jinou vložku už v obchodě nemá a bude je muset poslat výrobci. Do Německa. A pochopitelně, že se ozve.
"Ale co, Němci jsou přece dobří, to není nějaká Čajna, to tu bude za chvíli v perfektním stavu," pomyslím a jdu domů, tentokrát už pomalu a zklamaně, šoupavým krokem stárnoucího muže, který už má mládí a touhy za sebou a zbývá mu už jenom smíření se s neměnným koncem.

Měsíc uplynul jako voda a já volám do prodejny, kde mám kalhoty.
"No víte, ehm, ony nám ještě nepřišly, kdybyste mohl ještě vydržet."
"Jak dlouho?"
"No do 14 dnů by nám měly přijít, to už opravdu a pak se hned ozveme."
"No dobře, bude to sice měsíc a půl, ale mám vás rád, tak počkám."

Po 14 dnech opět volám do prodejny, kde mám kalhoty. Hned jak jsem tam zavolal, tak se ozvali.
"Kalhoty jsou tady, ale víte... no jak bych to řekla.... vrátily se nám neopravené."
"Cože?"
"No přišly z reklamace tak, jak jsme je odeslali."
"Hmm," na tohle jsem nevěděl, co říct. 14 dní čekám, než se objednají, měsíc a půl na reklamaci a nakonec zjistím, že mám smůlu. To je peklo.
"Tak víte co? Já vám to celé vrátím i s bundou."
"Zeptám se majitele, moment.... Tak ano, majitel s tím souhlasí, přivezte i bundu a my vám vrátíme peníze."

No aspoň tak. Zboží jsem vrátil, v této prodejně jsou opravdu velice vstřícní, jenže zase jsem zůstal bez oblečení. Po dvou měsících. Je pravděpodobné, že prodejna za tohle nemůže, zdá se, že dělali, co mohli. Jenom tak trochu nerozumím tomu, proč mají na prodejně bundu XL a XXL a kalhoty jenom XL. Anebo třeba tomu, proč už při vyřizování reklamace neobjednají rovnou ještě jedny kalhoty. Ale i když tomu nerozumím, musím se s tím prostě smířit.

A co dál? Dáme restart.

No.... Po pár letech, co používám oblečení koupené v Rakousku u Louise, jsem dospěl k názoru, že by už nebylo od věci nakoupit oblečení nové. Ne že bych měl nějaký problém, ale přece jenom jsem ho už trochu opotřeboval a taky doba pokročila, ceny se zvedly a tak se i třívrstvé oblečení stalo dostupným....

Poučen z předchozích nezdarů, pouštím počítač, internet a hledám prodejce firmy Modeka. Nacházím jednoho, který je blízko, asi 100km od mého bydliště. Klikám, nacházím požadovaný model, bunda XL skladem, kalhoty XXL na dotaz. A vida, vyskočilo okno s chatem, jdeme na to:
"Dobrý den, měl bych zájem o bundu a kalhoty Modeka, model Ventura GT."
"Ano, máme skladem."
"Kalhoty XXL bych potřeboval."
"Ty skladem nemáme, museli bychom objednat."
"OK, objednejte prosím a dejte mi vědět, jak to asi bude dlouho trvat. Jestli to budou 2 měsíce, nebudu je chtít."
"Jasně, ozveme se vám."
"Děkuji. Jo a prosímvás, až to přijde, zkontrolujte prosím všechny zipy a vložky, jestli jsou v pořádku, ať nejedu kus cesty zbytečně."
"Jasně, to je samozřejmé."

Uplynul týden a nikdo se neozývá. Zvedám tedy telefon a jak jsem jim zavolal, hned se ozvali.
"Dobrý den, mám u vás objednané kalhoty.... někdo mi měl dát vědět, kdy asi přijdou, ale nikdo se mi neozval."
"Jo, omlouvám se," povídá paní, "to víte, mám toho moc. Ale jde nám nějaký balík, jak to přijde, ozveme se vám."
"Ach jo. Tak děkuji."

Uplynul týden. Nic. Zvedám telefon a jak jsem se dovolal, hned se ozvali. Tentokrát chlap.
"Dobrý den, mám u vás objednané kalhoty.... prý vám jde nějaký balík a mohly by tam být."
"My dneska nejsme na prodejně, nejde nám tam elektřina. Ale zítra, jak tam budu, podívám se a ozvu se vám."
"Děkuji, jo a kdyby tam ty kalhoty byly, zkontrolujte prosím všechny zipy a vložky, jestli jsou v pořádku, ať nejedu kus cesty zbytečně."
"Jasně, to je samozřejmé."

Druhý den nic. Čekám celý den, ale pozděj odpoledne už jsem to nevydržel, beru telefon a volám. Hned jak jsem se dovolal, se mi ozvali.
"Dobrý den ble ble ble...."
"Jo, balík je tady, podívám se, jestli v něm jsou ty vaše kalhoty..." Nastala chvíle napjatého ticha.
"Ano pane, kalhoty jsou tady."
"Výborně, v sobotu se k vám stavím. Jo a zkontrolujte prosím všechny zipy a vložky, jestli jsou v pořádku...."
"Jasně, to je samozřejmé."

Přišla sobota, den, který jsem už tři! měsíce očekával. Jedeme.

Přijíždíme na místo, kde na nás čeká malinkatá, ale příjemná moto prodejna a za pultem sympatický chlap, se kterým jsem mluvil po telefonu.
"Dobrý den, my si jedeme pro to oblečení Modeka."
"Jasně, dobrý den, mám to tady pro vás nachystané. Bunda je tady na věšáku a kalhoty jsou originál zabalené, kdybyste si je chtěl sám rozbalit," povídá sympaťák a tváří se přívětivě.
"Jak to myslíte originál, vy jste je ani nevybalil?"
"Ne, někteří naši zákazníci si chtějí zboží vybalit sami, pro ten pocit novoty a tak."
"Ale vždyť jsem vás prosil, ať je vybalíte a zkontrolujete, jestli...... ale to je jedno. Ukažte."

Teď už mi to šlo o poznání líp.

Kalhoty jsem vybalil a protože už mám pokročilejší skill při nákupu motooblečení, všechno jsem za pomoci Hanky vyzkoušel. Prošli jsme všechny zipy, suché i normální, prohlídli švy, hadry jsem si oblekl s vložkama i bez nich a nastala chvíle přemýšlení, jestli je koupit. Ano, je to přesně to, co jsem chtěl a z valné většiny je oblečení v pořádku. Jeden sucháč vzadu na bundě drží jenom zpoloviny, většina stehů je ušitých křivě, ale skoro všechny drží. Zatím.

"Já je vezmu, lepší to asi stejně už nikde nebude a sezóna je v plném proudu," říkám trochu rezignovaně. Prodavač je pořád poměrně v pohodě, nikam nespěchá, neprudí a je v klidu. "Tak já to nějak spočítám a za ten nedošitý sucháč vám dám tři stovky slevu. Můžete si za to koupit aspoň nějakou flašku a dívat se, jak to žena spravuje," povídá pořád s úsměvem na rtu chlapík za pultem.
No dobře, sice bych byl veselejší, kdyby to Hanka opravovat nemusela, ale co už. "Člověk nesmí být hnidopich a trvat na nějaké pofiderní kvalitě, lepší to stejně už nebude," přemýšlím polohlasem a v dálce slyším zvuky galérky, bum, bum, bum....

Nakoupeno, zaplaceno, odcházíme. Konečně mám celou tu tříměsíční lapálii za sebou. Doufám, že hodně dlouho nebudu žádné hadry kupovat.

"Jé, tato bunda se mi líbí....", povídá Hanička a ukazuje na věšák, "máte k ní i kalhoty?"