Sraz BMW na Mikulčiném vrchu

Autor: Robert
01. červenec 2011
Zobrazení: 1214

VrchVšichni víme, co je internet. A že na internetu existují všemožná fóra, víme taky. Co už se asi všeobecně neví je, že existuje fórum o motocyklech BMW. Žádný uzavřený klub, ale volně přístupné fórum pro majitele této značky. A tato komunita pořádala sraz - přečtěme si, jak se tento sraz líbil Magdě.

Nastala první generálka balení do vlastních kufrů - spacáky, stan, karimatky, vařič, nějaké to jídlo a oblečení...všechno pěkně rozložit, ať si zvykneme, kam co patří a jak se to tam vejde..... Bez potíží...:o) místa dost.

A kam že se to jede?

My, zapřisáhlí odpůrci srazů, vyrážíme už zase na další....

Je to jen za humna - směr Bílé Karpaty - Mikulčin Vrch - chata Arnika. Pořadatelem je Velký Janek (BMW GS).

Jako obvykle mi připadla kombinovaná funkce navigace s GPS. A jelikož se jelo jen pár kilometrů od domovních dveří, vzali jsme to aspoň přes kotáry (Krhov, Žítková...kousek po Slovensku). Cesta pěkná, jen utekla moc rychle. Dorazili jsme na pohodu v pátek navečer.
Chata Arnika má nádhernou polohu, výhledy z terasy - to by mohla být zábava na hodiny.
My jsme ale - pochopitelně - omrkli stojící motorky, seznámili se s okolo se motajícími účastníky, prověřili plácek na stanování, ohniště s bublajícími kotlíky a zamířili do restaurace s výčepem. Jejejeje - Janáček ... No dobře, stejně nemáme na výběr, tak jsme zkusili jedno, přežili a šli postavit stan, než se setmí.

Následovalo okukování, kdo má jakou motorku, jak vybavenou, kde všude byl, korzování mezi motorkami i lidmi, postávání, řečnění a naslouchání...Většina lidí se už znala z dřívějška, ale zas tak moc to nevadilo. Poznali jsme „Robocopa“ Vlka - Dušana, který nám dovezl pár platíček nálepek a vysvětlil, proč s sebou na motorce vozí kempovací židličku a jak se mu dařilo pokecat s celníky na Ukrajině, popovídali si s Bluesberrym - úžasným to chlapíkem - cestovatelem o íránu i jiných koutech světa, u ohně pak s Mikym nejen o motorkách, ale i o životě, rodinách, cestách a zálibách....

A kromě povídání se u ohně jedlo (ňam gulášek i zelňačka), pilo, zpívalo a hrálo...prostě pohoda, nikdo nic neorganizoval, zábava plynula tak nějak samovolně. A já třeba zjistila, že některé ženské jsou si podobné trochu víc :o) a kromě toho courání v sedle motorky, ať už sólo nebo v tandemu, jim voní koníci živí. Podstata je totiž stejná - je to o propojení, souznění, nenásilí a péči..A z obou sedel je stejně blízko k zemi, k lidem i ke krajině. (PS: Jen ti živí voní o něco líp a když se jim zadíváte do očí........hmm)

Ráno některé asi trochu bolela hlava, Plznička je holt Plznička :o) a cokoli jiného nám už nedělá dobře. Vyjížďka byla ale naplánovaná až na 13.hodinu, tak bylo dost času na Ibalgin, snídani, sbalení stanu i ostatního, nějaké to focení a zase ty výhledy.....

Vyrazilo se hromadně, po bočních cestách, klikatě a lesem, hezká krajina i výběr trasy.....jen jsme zvyklí na trochu víc kochací tempo.....nojo...to jsme celí my. Korunou vyjížďky byl ale terénní výjezd na Čachtický hrad, doslova na nádvoří, či co z něj teď zůstalo. Super pohled na nějakých 30 motorek a hromadu bláznů v těžkých botách s foťáky...
Nějaký dobrý místní muž nás po chvíli upozornil, že se nacházíme v chráněné krajinné oblasti a návštěvy ochranářů v těchto místech nejsou neobvyklé. Tak jsme se společně vyfotili, přesunuli se ke strojům, někteří na radu moudrých vypnuli ABS a offroudouvou cestou jsme se spustili z kopečka dolů do Čachtic.

No a tady jsme účastníky srazu opustili - na noc ze soboty na neděli už jsme museli být doma.

Opět se nám podařilo potkat pár zajímavých lidí - je to trošku jiná komunita než byla na Cenduro srazu, prohlídli jsme si zajímavá a doposud nenavštívená místa, vyzkoušeli jsme si jízdu terénem ve dvou na slušně naložené motorce.....
Snad se nám nasbírané novinky a poznatky budou hodit při uskutečňování našich letních plánů.

Takže - prima akce, díky Velký Janku a spol.

Magda

Poznámka překladatele:

Sraz se mi líbil moc, hlavně ta pohoda. Sice jsem nikoho osobně neznal, ale protože jsem znal aspoň přezdívky z fóra, pěkně jsem si většinu lidí obešel a ptal se, kdo je kdo. A taky jsem nasával atmosféru a zkušenosti, přece jenom, jsem ještě začátečník a tak jsem si nechal poradit, mimo jiné taky to, jaké špunty obout a jestli vůbec. A špunty budou, už se těším :-)

Ale ty Čachtice, to teda byl nářez. Opravdu jsem nečekal, že vjedeme bez skrupulí na polňačku, která se přes šotolinu změní snad až na skalnaté pleso nebo co a že já pojedu pořád dál, se třemi naloženými kufry, Magdou za zádama, že mi kola budou klouzat a zadek lítat ze strany na stranu. Pravda, ani jsem neměl moc času lámat si hlavu kdo je kdo, jedna motorka metr přede mnou, druhá metr za mnou, to se nedalo nic vymyslet. Kdybych si měl předem vybrat, vyšplhal bych se na ten hrad raděj pěšky.....

Cestu zpátky jsem už jel raděj sám a Magdu jsem poslal pěšky, protože jsem si nebyl úplně jistý, jestli dolů dojedu ve zdraví. Jak říkám, jsem holt začátečník - ale dojel jsem a teď jsem rád, že jsem měl možnost si takový malý offroud vyzkoušet. Zase jsem si o kousek posunul hranice, uvidím, jak to půjde, až obuju drapaté "papuče".

Takže u mně dobrý, sraz bezva, lidi fajn a ještě je i na co vzpomínat :-)

Robert

Fotky jsou tady.