Letos jsme se rozhodli, že se podíváme do Ruska. Proč zrovna tam? Protože na Balkáně jsme teď byli nějak moc často a západních států mám už po krk, všude samý policajt, kamery, nařízení, omezení, zákazy, příkazy... Všechna větší města vypadají stejně, lidé už začínají podobně žít a vypadat i na venkově. A taky se na nás ze všech stran valí, že za všechno může Putin. Vážně? Tak se tam pojedem podívat!

Asi není potřeba nějak dlouho mluvit o tom, koho a proč to napadlo, protože to stejně pořádně nikdo z nás neví. Je to takový ten klasický nápad z neznalosti, kdy dva lidi sedí u piva, zadívají se do dálek na zapadající slunce a jeden řekne:
"Tak kam pojedem letos?" Druhý se zadívá do piva a jen tak ledabyle odpoví:
"Co třeba Rusko? Tam jsme ještě nebyli."

Nějak takhle vznikla myšlenka se tam podívat. A jako obvykle jsme na začátku vůbec nevěděli, co chceme vidět, co nás asi čeká, co k tomu budeme potřebovat a jestli je to vůbec dobrý nápad. S odstupem času musím říct, že nejsem o moc chytřejší, ale aspoň něco málo už jsme si zjistili. Bohužel je to zase taková klasika - já skoro nic neřeším, pro mě je důležité, že se někam pojede a něco se tam dozvím a zase přijedu moudřejší a bohatší. Teda aspoň o pár dalších zkušeností.

Musím říct, že mi docela vadí, jak se nejen u nás na Rusko nadává, jak může za veškeré zlo pomalu na celém světě. Nic proti, je to asi součástí nějakého folklóru, ale pro mě to této zemi přidává na zajímavosti. Opravdu je to tam tak hrozné, opravdu tam lidé žijí v zemljankách celí vyhublí hladem, jak se ze všech stran dozvídám? Opravdu je to tam taková divočina, že návštěvník této šílené militantní země plné rudých bolševiků nevyvázne ani s holým životem? A taky se tam kradou děti?

No a tak teda pojedem do Ruska. Je veliké štěstí, že tam nepojedeme sami, přidá se k nám náš kamarád z loňského výletu do Řecka Vraťa na V-Stromu a ještě jeden spolubojovník odněkud z Čech, kterého skoro neznáme, respektive viděli jsme se jenom jednou u oběda, kde jsme si řekli, že cesta platí. Takže tentokrát pojedeme 3 motorky, takovou výpravu jsem už dlouho nezažil. Myslím, že to tak akorát stačí, aby nebyla úplně nuda a zase aby se místní neděsili, že nastala motorkářská invaze a jejich rodné zemljanky budou zachváceny těmi vysokými a dobře živenými božstvy.

Přečetli jsme pár příspěvků na nějakých fórech, pokecali s pár lidma, co už tam byli a máme aspoň nějakou mlhavou představu o tom, kam chceme jet a co k tomu potřebujeme. Při první návštěvě této země se nechci pouštět do zbytečně velkých věcí a tak za Ural nepojedem, zvolíme jednodušší cestu a navštívíme Moskvu, Jaroslavl, Petrohrad a něco mezi tím. Bohužel do Ruska se od nás dá jet v podstatě jenom třemi způsoby - přes Pobaltí, Bělorusko nebo Ukrajinu. Do Běloruska bychom potřebovali další vízum a Pobaltím se chceme vracet, takže zbývá už jenom ta Ukrajina.

Abych pravdu řekl, na Ukrajinu se mi moc nechce, jednak jsem tam už byl a hlavně, podle toho co slyším a čtu, je to tam ještě horší než předtím. Horší ve smyslu úplatků, zbytečného opruzu ze strany celníků a policajtů a vůbec bezpečnostní situace. No ale proto, že Hanka tam ještě nebyla, rozhodli jsme se, že se tam přece jenom podíváme. Zkusíme se trochu vyhnout hlavním tahům, jak moc se nám to ale podaří teď neumím říct, protože jak známo, Google mapy snesou všechno možné, ale realita může být úplně jiná.

Co se týče míst, která bychom chtěli vidět, tak to bude asi hlavně Moskva (mě bude úplně stačit Rudé náměstí) a potom Petrohrad. Vím, že nerad jezdím do velkých měst, ale tyhle přece nemůžeme vynechat. Navíc jsme tam přidali jedno vojenské muzeum, na žádost našeho třetího kolegy Tomáše. Předběžná představa trasy se dá najít v mapách tady a tady.

A co k tomu teda vlastně potřebujem? Zjistili jsme, že nic, co bychom nevezli už předtím, věci si tedy vezmeme jako vždy. Jediná změna je vízum a pozvání, to se nám už ale podařilo vyřídit celkem bez problémů přes agenturu. Pak prý mezinárodní řidičák (ten ale vozím pořád), zdravotní připojištění (to taky vozíme pořád) a jinak nic, protože tam stejně nic dalšího nefunguje. Tak je nám k ničemu i asistence, protože Ukrajina a Rusko jsou pochopitelně ve výjimkách všech pojišťoven. Budem se tedy muset v případě nějakých potíží spolehnout jenom sami na sebe a na pomoc místních.

Celkově by trasa měla být něco kolem 2500 km do Moskvy, a 2800 z Moskvy přes Petrohrad a Pobaltí domů, takže dohromady nějakých krásných 5300 kilometrů. Co se týče domluvy tak já umím azbuku číst, Hanka sem tam i něco říct a naši dva kolegové se zřejmě ztratí u první cedule. Koupili jsme nějaký obrovský atlas celý v ruštině, takže občas bude asi i navigace trochu sázkou do loterie.
A spaní? No spaní, to se na tak dlouhou cestu moc naplánovat nedá, pokud nechceme být otroky nějakých dojezdových časů a itinerářů a tak budem něco hledat po cestě. Hanka má naštěstí nějakou představu, co kde je, a tak to snad nějak dáme i bez nechtěné družby s místními medvědy.

Odjezd by měl být 4.8. a jako vždy bych tu na webu měl mít online trasu a článek, pokud někde seženeme připojení k internetu.

Zdrástvuj Rossija!