Příběh zakladatele firmy Honda
17. listopadu 2006 si společnost Honda připomenula sté výročí narození svého zakladatele Soichira Hondy, muže, který byl doslova fenoménem poválečného japonského ekonomického zázraku a který pomohl Japonsku na jednu z nejvyšších příček v pomyslném žebříčku světových ekonomických velmocí. Kromě mimořádného technického talentu a přirozeného citu pro stroje byl Soichiro Honda znám především svými liberálními názory a postoji, jimiž se velmi odlišoval od zaběhlých zvyklostí společnosti v zemi vycházejícího slunce.
Dětství
Soichiro Honda ( Soichiro = prvorozený) se narodil jako první z devíti dětí před 100 lety dne 17. 11. 1906 v malé vesnici ležící nedaleko města Hamamatsu, které se nachází na půli cesty mezi Tokiem a Kjótem. Velký zájem o techniku a také názory Soichira Hondy zřejmě nejvíce ovlivnil jeho otec Gihei Honda, který byl místním kovářem s velkým zájmem o všechny technické novinky a myšlenky přicházející z Evropy a zámoří. Díky otci získával mladý Honda první technické znalosti a jeho pokrokové myšlení se projevovalo třeba i takovými maličkostmi, že dospívající Soichiro byl jediným mezi svými vrstevníky, který nosil šaty západního střihu namísto tradičního kimona. Matka Mika Honda byla tkadlenou, které rovněž nebyla technika cizí. Její technické vylepšení tkalcovského stavu převzala dokonce výrobní továrna.
Láska k technice provázela malého Hondu již od útlého dětství. Ve stáří Honda často vzpomínal, jak si vyráběl vlastní hračky a pomáhal otci v kovárně. Mezi jeho největší dětské zážitky patřily návštěvy starého mlýna na čištění rýže, kde ho fascinoval zvuk a pach malého spalovacího motoru a hukot mechanických součástí těžkých strojů. Dalším významný mezník Hondova dětství se odehrál v době, kdy bylo Soichirovi šest let, kdy prvně na vlastní oči viděl automobil Ford T. Honda později uvedl, že byl tímto vozem doslova fascinován, běžel za ním a byl opilý vůní benzínu a oleje.
Učení a první zaměstnání
V roce 1922, ve svých šestnácti letech, Soichiro Honda doslova uprosil rodiče, opustil rodný dům a nastoupil do tokijské autoopravny nesoucí název Art Shokai, kde byl nejmladším učedníkem. Prvotní nadšení z nástupu do vytoužené práce brzy opadlo, když zjistil, že mezi povinnosti nejmladšího učedníka patří především starost o majitelovy děti. Zásadní zlom přišel až s ničivým zemětřesením v roce 1923, kdy majitel po prvních otřesech nařídil svým zaměstnancům, aby odvezli všechny zákaznické vozy a motocykly do bezpečí. Mladému Hondovi se i přes to, že neměl s řízením žádné zkušenosti, podařilo zachránit jeden ze zákaznických automobilů. Autodílna lehla popelem, práce však bylo stále více než dost a majitel firmy se Hondovi odvděčil zařazením mezi skutečné mechaniky. Velice brzy Honda pronikl do tajů spalovacích motorů a s minimem prostředků často dokázal nemožné a stal se jedním z nejlepších techniků firmy Art Shokai. V tomto období rovněž zkonstruoval svůj první závodní automobil poháněný leteckým motorem Curtiss zabudovaným na podvozek značky Mitchell. Majitel autodílny Art Shokai Schinichi Sakibahara jako řidič a Soichiro Honda jako mechanik následně dokázali s tímto vozem vyhrát „Chairman´s Trophy“ se ziskem maximálně možného počtu bodů.
V roce 1927 opouští Honda Tokio a nastupuje vojenskou službu.
První podnikání
Po absolvování vojenské služby se vrací jednadvacetiletý Honda domů, kde v městě Hamamatsu zakládá vlastní autodílnu - pobočku firmy Art Shokai. Přes těžké začátky, kdy měl jednoho zaměstnance, velmi malé zisky a bojoval s všeobecnou nedůvěrou vůči svému mládí, se Honda poměrně brzy prosadil a vedl si skvěle. Jeho pověst úměrně rostla s jeho opravárenskými úspěchy, často dokázal zprovoznit vůz označený konkurencí za neopravitelný. V této době se začal rovněž prosazovat jako konstruktér a nechával si patentovat třeba drátěné výplety kol.
Společně s úspěchy se dostavují i velké zisky a Honda se ve svých pětadvaceti letech zařazuje mezi nejbohatší lidi v Hamamatsu.
To ostatně dává svému okolí velmi najevo tím, že se staví do role místního plejboje, bez něhož se neobejde žádná oslava nebo pitka. Rozhazování peněz se Hondovi stává takřka každodenním rituálem. Neortodoxní a otevřený způsob života Soichira Hondy dokazuje i skutečnost, že se později již jako významný a úspěšný podnikatel nesnaží tyto skutečnosti tajit a mluví o nich velice otevřeně. Tyto události vysvětluje tvrzením, že „každá zkušenost je k něčemu dobrá“. V tomto období Honda rovněž aktivně a úspěšně závodí.
Manžel, otec, student
V roce 1935 se Honda oženil. Proti obvyklým zvyklostem té doby, kdy veškeré sňatky byly domlouvány mezi rodinami pomocí dohazovačů, se Honda oženil z lásky. Manželka Sachi Hondová byla po celý život Hondovou velkou oporou. Dokázala trpělivě snášet jeho vrtkavé nálady, díky jimž byl svým okolím nazýván Kaminari san (pan Hrom). Mimo jiné byla později paní Hondová první testovací jezdkyní motocyklů značky Honda. Prakticky jako jediná upozornila na fakt, že po jízdě na něm je špinavá od oleje, což byla skutečnost, která jejímu manželovi a jeho kolegům sledujícím jen výkonové parametry a jízdní vlastnosti zcela unikla.
Ze společného manželství se narodily čtyři děti - dva synové a dvě dcery.
V roce 1936 se Honda rozhodl, že ho jeho dobře prosperující opravna již zcela neuspokojuje, a hledal novou oblast podnikání. Chtěl vyrábět něco, co bude poměrně malé a nenáročné na prostory, ale přitom relativně drahé a využitelné pro automobilový průmysl. Volba padla na výrobu pístních kroužků, pro jejichž výrobu Honda založil společnost Art Shokai Piston Ring Research Laboratory. Nakoupil vybavení, přijal zaměstnance a začal s výrobou. Kvalita výrobků byla ale velice problematická a Honda po čase usoudil, že mu chybí základní technické vzdělání, a to především v oboru metalurgie. Opět se zachoval zcela proti obvyklým zvyklostem a ve svých třiceti letech začal navštěvovat Vysokou technickou školu v Hamamatsu. Rozhodně se však nedá tvrdit, že by byl Honda dobrým žákem. Během přednášek často přerušoval profesory a nutil je k výkladu látky, která ho zajímala a týkala se oblasti jeho podnikání.
Asi po roce díky novým znalostem a neustálým experimentům dosáhla kvalita pístních kroužků odpovídající úrovně, nicméně Hondovi bylo zároveň doporučeno, aby vysokou školu opustil. Jeho přístup k papírovému vzdělání se později plně projevil ve firmě Honda, kde vždy upřednostňoval schopnosti a výsledky před vzděláním.
Podnikatel
V roce 1939 transformoval a přejmenoval svoji firmu na Tokai Seiki Heavy Industries Co., Ltd., jejíž hlavní náplní byla výroba pístních kroužků pro automobilku Toyota. Během válečných let získal Honda mnoho patentů především v oblasti vývoje pístních kroužků a automatizace výroby. Před koncem druhé světové války Honda svůj podnik prodal firmě Toyoda Jido Shokki za 450 000 jenů.
Po konci druhé světové války se Japonsko nacházelo ve velmi složité ekonomické situaci a celková morálka byla na velmi nízké úrovni. Honda se k tomuto stavu postavil velmi osobitě a vyčkával, jak se situace vyvine.
Počátky fenoménu
Příležitost pro Hondu se naskytla velmi brzy. V roce 1946 nakupuje velmi výhodně z armádních zásob malé spalovací motory, původně určené do generátorů vyrábějících proud pro radiostanice, a zakládá společnost Honda Technical Research Institute. Tyto motory následně instaluje na jízdní kola, čímž vzniká první výrobek značky Honda - motokolo typ A.
V roce 1947 představuje Honda veřejnosti spalovací motor vlastní výroby o objemu 50 cm3.
Honda Motor Co., Ltd.
V září 1948 zakládá Soichiro Honda společnost Honda Motor Co., Ltd., s provozním kapitálem jeden milion jenů a s třiceti čtyřmi zaměstnanci. Současně do firmy nastupuje Takeo Fujisawa, dlouholetý obchodní ředitel společnosti a marketingový stratég, který zcela doplňujel Hondu v oblastech, které mu nejsou blízké. Výrobní náplní společnosti jsou nejprve motokola typ A, B, a C a posléze i první motocykl o objemu 145 cm3 s názvem Dream.
Název tohoto motocyklu byl určen po jízdě z jednoho zaměstnanců, který řekl, že „to není motorka, to je sen“.
Vzhledem ke katastrofální dopravní situaci a nefungující infrastruktuře v Japonsku byl o motocykly značky Honda velký zájem. Doslova geniálním tahem byl krok Takea Fujisawy, jenž vzhledem k nedostatku vlastní dealerské sítě oslovil osobní nabídkou všechny japonské prodejce jízdních kol, kterých bylo na tisíce. Společnost Honda měla díky této akci rozsáhlou síť prodejců a její expanze již nešla zastavit.
Expanze do světa
V souladu s tvrzením Soichira Hondy „Kdo chce být nejlepší v Japonsku, musí být nejlepší na světě“ se společnost začala poohlížet po okolním světě. Během studijní cesty po Evropě si Honda a Fujisawa uvědomili, že motocykly značky Honda zaostávají za evropskou konkurencí. Tato skutečnost se brzy projevila rovněž i na domácím trhu, kde výrazně poklesl i zájem o motokola značky Honda a nové, nepříliš zdařilé modely. Obrat a zisky firmy výrazně klesly a situace se začala stávat kritickou. V roce 1954 začal dokonce Fujisawa vyjednávat s věřitelskou bankou o likvidaci. Krizi se však podařilo překonat především díky výrazné modifikaci motocyklů a především modelu Dream – typ E, který se stal prodejním bestsellerem.
Pro zvednutí morálky pracovníků a pro zviditelnění společnosti vyhlásil Honda v témže roce zavedení sportovního programu a osobně se zavázal, že udělá vše proto, aby motocykly značky Honda vyhrály slavný závod Isle of Man Turist Trophy, což se následně v roce 1961 také podařilo. V tomto roce Honda zcela ovládla třídu 125 cm3 a 250 cm3. Dalším mezníkem byl rok 1965 a vítězství v Grand Prix Mexika v závodech F1. Od té doby je Honda lídrem motoristického sportu, což dokazuje zisk mnoha vítězství napříč všemi oblastmi závodění, z nichž můžeme uvést například 615 velkých cen pro Hondu v Moto GP nebo 72 dosažených vítězství v závodech Formule 1.
Motocykl pro každého
Jedním z přelomových roků společnosti byl rok 1958, kdy Honda představila „motocykl pro každého“ s čtyřtaktovým motorem OHV o objemu 50 cm3 s názvem Super Cub. Tento motocykl se stal doslova fenoménem a od svého uvedení se přes rozsáhlé úpravy prodává i v současnosti. Super Cub je bezkonkurenčně nejprodávanějším motorovým vozidlem na světě. V únoru letošního roku Honda oznámila dosažení mezníků padesáti milionů vyrobených motocyklů tohoto modelu.
V roce 1959 otevřela Honda jako první japonský výrobce vozidel svoji první zahraniční pobočku American Honda Motor Co., po které následovaly další pobočky po celém světě.
Automobily a motorové stroje
Již od svého dětství měl Soichiro Honda nesplněný sen v podobě výroby vlastních automobilů. Tento sen se mu podařilo naplnit v jeho 56 letech kdy v roce 1962 Honda představila první automobily S360 a T360. Tyto automobily byly vybaveny motocyklovými motory a jejich charakteristickým rysem byl velký výkon při vysokých otáčkách. Zásadním zlomem bylo představení první generace modelu Civic v roce 1972, vybavovaného motory CVCC (Compound vortex controlled combustion) které mimo velkého výkonu, vynikající spotřeby plnili jako první na světě přísné americké emisní limity pro rok 1975.
V roce 1953 představila firma Honda první stabilní motor, čímž začalo období výroby další produktové řady firmy Honda - motorových strojů. O její úspěšnosti mluví fakt, že v průběhu loňského roku bylo oznámeno dosažení šedesáti milionů vyrobených strojů.
Odchod na odpočinek
V průběhu roku 1973 oznámil Soichiro Honda odstoupení z aktivního vedení společnosti. Svým následníkům předával prosperující globální firmu, která patří mezi největší světové výrobce a průkopníky moderních technologii a řešení. Nutno dodat, že po celou dobu svého působení byl Honda doslova hnacím motorem firmy a stále se zaměřoval na nové sny a cíle, které následně úspěšně naplňoval.
Po odchodu na odpočinek se mimo svých koníčků, kterými bylo třeba testování nových modelů, sportovní létání a lyžování, věnoval především činnosti ve své nadaci Honda Foundation, jejímž hlavním cílem bylo harmonizovat nové technologie s ekologií.
Za celý svůj život získal mnoho ocenění a vyznamenání, z nichž můžeme jmenovat třeba uvedení do automobilové síně slávy asociace FIA. Tam se zařadil v pořadí jako třetí ke svým předchůdcům, kterými byli Ferdinand Porsche a Enzo Ferrari.
Soichiro Honda zemřel 5. srpna 1991.
Soichiro Honda vždy věřil, že sny mohou přimět člověka k uskutečnění mnoha představ ve skutečném světě.