Tak už mi došel benzín.

Já vím, není se čím chlubit, ale tento zážitek stál za to. Občas mám totiž trochu obavy z toho, že by se mi mašinka mohla pokazit - co s ní pak budu dělat, když tomu skoro vůbec nerozumím? No a mé obavy se jednoho sobotního odpoledne naplnily.

Jedu si tak z Vizovic do Zlína, ještě s jedním motorkářem (s pěkným naháčkem Yamaha FZ6), pěkně se rozhlížím po krajině, pohoda, klídek... když v tom začne mašina jaksi kašlat a najednou utichne. "A je to tady," pomyslel jsem si, "už se mi to pokazilo." A hlavou se mi začaly honit nejčernější myšlenky o tom, co jsem si to vlastně koupil, co s tím teď budu dělat, má to 300kg a nejede, kolem sviští auta, kam já se vrtnu, komu zavolám?

Kolega vpředu naštěstí vidí, jak jsem zastavil, otáčí motorku a vrací se za mnou. Já mezitím mám paniku v hlavě, umocněnou navíc tím, že motorka už ani nestartuje. Marně mačkám tlačítko startéru, neozve se vůbec nic, jenom kontrolky smutně svítí, já na ně smutně zírám a kolena se mi začínají podlamovat nervozitou... no teda byla to horká chvilka :-)
Kolega se na to dívá, hmm hmm, jak to že svítí kontrolka oleje? Povídám, že ta svítí vždycky, když motor stojí, ale že je divné, že to vůbec nestartuje. Zase mačkám tlačítko a zase nic. "Nojo, asi to nestartuje, když je zařazená rychlost," pokouší se mi pomoct kolega. A má pravdu, i přes tu nervozitu se mi podaří zařadit neutrál a startér začne točit. Ale motor nechytá a nechytá... Pomyslím si, jak dlouho to vydrží baterka, než to celé úplně umře, zhasne a já si to půjdu hodit.

Chvilku tak stojíme, když se na mě "naháč" zkoumavě podíval a řekl spásnou větu: "Máš tam benzín, vole?" V ten moment mi svitlo světélko naděje, sice podle ujetých kilometrů bych tam ještě nějaký měl mít, ale co kdyby? Vzpomínám si rychle na poučku z manuálu, že když dojde benzín, musí se přepnout kohout na rezervu - a vzápětí mi dochází, že tohleto nefunguje, pokud je na rezervu uz přepnuto a přesto došel benzín. Polilo mě horko a s hrůzou hledám přepínací kohout...

A mám ho! A je přepnutý v poloze ON! Přepínám ho teda do polohy RES a zkouším startovat. Nic. Další pokus. Nic. "V klidu, chvilku potrvá, než se benzín dostane do suchých karburátorů," uklidňuje mě kolega motorkář a můj spasitel v jedné osobě. A už slyším povědomé "odkašlání" a vzápětí životodárný zvuk V-Twinu a bublání výfuků. Huráááááááá!

Na benzinku jsem pak už dojel v pohodě, dal jsem Hondičce nabumbat a ona se mi za to odvděčila tím, že od té doby už startuje, jede a nezdechá :-) A poučení pro příště? Nepropadat hned panice, nic není tak horké, jak to vypadá a hlavně dávat mašince všechno co potřebuje, aby se takové případy už nestávaly. Jo a naučit se ovládat kohout rezervy za jízdy jednou rukou!