Byl jsem přizván na projížďku.

Dostala se ke mně pozvánka na sobotní společnou projížďku u příležitosti Hanáckých slavností v Chropyni. Sraz byl naplánovaný na náměstí a vůbec jsem nevěděl, kdo přijede, kolik bude lidí ani kdo tento srázek organizuje. To, že nějaká akce je, jsem zjistil z kalendáře volného sdružení motorkářů Southern Cruisers Riding Club, kam jsem se po internetu přihlásil, takže jsem byl i trochu zvědavý, co je to za lidi a říkal jsem si, že nebude špatné se s nimi seznámit.

 Setkat jsme se měli na místě ve 12 hodin, vyrazil jsem tedy kolem 11 a přijel nějak těsně po poledni. Cestou jsem se samozřejmě ještě musel zastavit na benzince na kafe z automatu :-) Vjezd na náměstí byl sice uzavřený, ale pro nás bylo vyhrazeno parkoviště ještě před vjezdem. Nějaké motorky už tady byly, kolem bylo pár lidí a ti mi naštěstí řekli, že jdou do hospody a že mám dojít za nimi. No tak jsem zaparkoval mezi ostatníma a vydal se směrem k hospodě. Byla to taková malá nálevna se zahrádkou, na které nebylo skoro kam sednout, ale dojmy vylepšovalo selátko na rožni, které se pěkně točilo nad ohníčkem. Já si sednul tak nějak stranou a pozoroval jsem ostatní - podle nášivek bylo poznat, že jsou to právě členové výše zmíněného klubu. Je to divný pocit, přijít do hospody, kde se všichni znají, mají si co říct a ještě včera spolu třeba seděli na pivu a nikoho z nich neznat. Příště asi vezmu nějakého kamaráda, protože jsem si připadal jako vetřelec. Navíc jsem se mezi ně ani moc nehodil, nebyl jsem celý v kůži a neměl jsem takové ty nezbytné motorkářské doplňky, jako jsou různé šátky s lebkama, vestičky, hrnce na hlavu a podobně. No ale zase musím přiznat, že jsem aspoň přestal mít komplex z nadváhy :-)

Naštěstí mě za chvíli přizvali k jednomu stolu, ať si s nimi sednu. Byl jsem rád, i když i tak jsem byl pořád tak jaksi mimo - nějak se mi nedařilo se zapojit do debaty. A tak jsem se po půl hodině zvedl a šel se projít aspoň na náměstí. Chropyně vypadá jako pěkné malé město, působilo na mě klidným dojmem, i když všude kolem mně byly stánky převážně vietnamských obchodníků. Když už jsem pomalu nabýval dojmu, že Hanácké slavnosti jsou tu hlavně pro vietnamce a jejich české prodavače, pochopil jsem, že slavnosti probíhají vlastně v oploceném areálu u chropyňského zámku, kde se ale, světe div se, platí vstupné! Takže chceš slavit, zaplať, tlusťochu, časy jsou zlé.

Chvíli jsem přemýšlel, jestli vstupné zaplatit, když jsem si chtěl jenom dát klobásku. Nakonec mi nic jiného nezbylo, takže se klobáska poněkud prodražila.... Obešel jsem náměstí, kde toho byla spousta k vidění: stánek s pivem a kofolou, stánek s párkama a klobáskama, stánek s pivem a kofolou, změna! stánek s ledovou tříští, dále tu máme stánek s pivem a kofolou dohromady! s párkama a klobáskama, dechovka na pódiu, stánky s různýma serepetičkama (však to znáte, pouťové prstýnky, náramky, ozdůbky) a nakonec, jak se už stalo tradicí, stánek s párkama a klobáskama. Teda tady dělají i bramboráky, mňam, škoda že nemám kožené kalhoty, ušetřil bych za balzám na kůži.

Konečně přišel čas projížďky, na tu jsem se těšil nejvíc, ještě nikdy jsem nejel v takové koloně motorek. Tak šup, startovat, seřadit se a jedéééém - škoda, že jsem nemohl fotit, ale podle mně jelo asi 50 motorek, nádhera. byl jsem někde uprostřed kolony a všude kolem byly mašiny, nejvíc to bylo vidět v dlouhých táhlých zatáčkách. Kam jen oko dohlédlo, tam byly motorky a když jsme projížděli vesnicemi, lidé se zastavovali, mávali a fotili. Moc se mi to líbilo, v podstatě kvůli tomu stálo za to sem zajet, jenom škoda, že jsem za jízdy nezvládl nic vyfotit já, abych se s vámi mohl podělat. (chacha, já si toho všiml, samozřejmě chci napsat podělit)

Po dojezdu za mnou ještě přišel zřejmě organizátor celé akce a říkal, že v hospodě je nachystáno selátko a soudky s pivem. Nabídka to byla lákavá, pivo ani snad ne, ale to selátko.... Jenže já nikoho neznal a tak se mi nechtělo se někam vtírat a v koutku sám pojídat nějaký příděl selete. Poděkoval jsem tedy slušně, pozdravil těch pár členů SCRC, co byli na parkovišti a s bouřkovými mračny za zády se vydal k domovu.

Mračnům jsem nakonec ujel a ještě se stihl krásně okoupat v Otrokovicích na Štěrkáči. Tohle místo je taky docela dobré, dá se tu zaparkovat u cesty a lehnout si do trávy hned za plot, takže člověk nemusí mít strach o motorku. Voda sice není bůhvíco, ale na rozdíl třeba od luhačovické přehrady se do ní dá aspoň vlézt a přežít to.

Pěkná sobota, co říkáte?