locatoweb

Víkendové poježdění

Autor: Robert
25. září 2007
Zobrazení: 936

Fakt bylo krásné babí léto.

Je sobota dopoledne, venku krásně svítí sluníčko a já si říkám, kam bych tak vyrazil – možná je to jeden z posledních dnů, kdy se dá ještě vyjet na motorce, třeba se příští týden strašlivě globálně oteplí, roztajou ledovce a pan Bursík bude konečně veselý, že na jeho slova došlo, protože jak správně vědecky tvrdí: “Říkají to všichni, tak to musí být pravda.”

A tak startuju, dávám si sraz s ředitelem a jedem směr Rožnov pod Radhoštěm, kde se koná sraz motorkářů, který organizuje můj známý z karate, Robert Vychodil. Teda ne že bysme se chtěli zúčasnit srazu, ubytovat se v chatkách a dva dny být v lihu nebo si zkrátit krční svaly mácháním hlavy do rytmu nějakého toho revivalu, spíš se jedeme jenom tak projet a máme aspoň nějaký směr cesty a navíc se můžem podívat, jak to na srazu vypadá.

Cesta je v pohodě, jedeme zadem přes Lukov, Držkovou, Hošťálkovou, Ratiboř a dál na Valašské Meziříčí a odtud pak na Rožnov pod Radhoštěm. Cestou pořád potkáváme motorky, hodně cruiserů napovídá, že sraz bude asi větší. Hned po příjezdu do Rožnova potkávám na benzince známého s Yamahou Dragstarem, který nás navádí na místo srazu – Camping Rožnov. Před kempem se už řadí motorky, vypadá to, že máme štěstí a přijeli jsme rovnou na vyjížďku.

Je tu opravdu hodně motorek, převážně jsou samozřejmě zastoupeny choppery a cruisery všech výrobců a značek. Podle ředitele je tu mnohem víc lidí, než bylo minulý víkend na Březůvkách – nevím, nemůžu posoudit, byl jsem jinde. Trvá to asi 10 minut, než se všichni seřadí, ještě mi nějaká krásná slečna dává Red Bull zdarma, rostou mi kříííídla a jedéééém…

Jako obvykle v těchto končinách, vede projížďka krásnou přírodou, všude kolem lesy, louky a pole, jenom je škoda, že při jízdě v koloně se nedá moc rozhlížet a “kochat” se přírodou. No aspoň jsem se mohl kochat okolními motorkami a tím, co na nich někteří motorkáři umí předvést, obzvlášť přijízdě v koloně a na úzké cestě. Ano, nebylo výjimkou, že “piloti”, převážně sportovněji laděných strojů, předjížděli kolonu v protisměru a to dokonce i do zatáček. Viděl jsem to teda udělat i maníka na chopperu, ale z řevu jeho vykotlaných trubek jsem byl tak tumpachový, že mi to v tu chvíli bylo snad i jedno…. Jak správně na konci poznamenal ředitel, většina těchto hráčů Ruské rulety měla za sebou nějaký batůžek, bohužel však ne chránič páteře, ale holku z masa a kostí (a taky krve, pane doktore, té krve co všude bylo), oblečenou do rifliček a krátkého trička, v lepším případě bundičky. Zajímavý postřeh :-)

Po skončení projížďky celá kolona zastavila v Dolní Bečvě na oběd, my jsme ovšem nevěděli, že je pro účastníky vyjížďky zdarma a tak jsme moc dlouho neotáleli a vydali se zpět do Rožnova, kde jsem u kempu mohl aspoň v klidu pozdravit Boba Vychodila. A pak, protože hodina už trochu pokročila a večer se dá čekat ochlazení, sedli jsme na motorky a vydali se k domovu, tentokrát zase jinou cestou, přes Bystřici pod Hostýnem.

A máme tu neděli dopoledne, venku svítí sluníčko, kam se vydám dneska?

Roman říká, že má před 13 hodinou sraz s nějakými lidmi a že se pojede do Luhačovic. Inu, proč se nepřidat.
Ve 12:45 stojíme v Kostelci před hospodou a čekáme na ostatní.
Ve 13:00 to nevydržím a jedu se projet aspoň do Lukova a zpátky, nechce se mi na tom slunku pořád jenom stát a klábosit.
13:30 se odjíždí z Kostelce, jede se na Agip, kde je sraz s ostatníma.

Na Agipu už jsou další 2 borci – Hondu Repsol nejde přehlídnout, stejně jako ohnutou registrační značku. Začíná mi být jasné, s kým mám tu čest. Prý čekáme ještě na nějaké další lidi a pojede se do buchláků k Trampovi. Aha. A tak čekáme, nikomu to nepřijde divné, všichni kluci si dobře rozumí a navzájem si povídají zajímave historky o svých motoristických výkonech. Dobrá byla ta, jak maník zadřel na Repsolu motor – prostě měl málo oleje a jak to zvednul na zadní, motor nemazal a zadřel se. Pěkné ne?

Ve 14:15, když jsem z Agipu odjížděl, oni pořád na někoho dalšího čekali. Teda tohle ne pánové, já mám motorku na ježdění, povídat si o tom můžem pak večer v hospodě, až bude zima a nebude svítit sluníčko. Jel jsem tedy směrem na Brod, přes Doubravy lesem, dal jsem nohy na padáky, otevřel přilbu a ve třicítce jsem si pěkně v klidu užíval přírody. Když jelo nějaké auto (moc jich nebylo), ukázal jsem mu pravým blinkrem, že mě má předjet a dál si užíval sluníčka. Nádhera.

Z Brodu jsem to vzal trochu “na tvrdku” směrem na Brno, k Trampovi. Musím říct, že mě mile překvapili řidiči plechovek, kteří mi uhýbali z cesty – asi byl nějaký příznivý den. Taky jsem jim za to většinou i poděkoval, když to šlo, tak zvednutím ruky, když ne, aspoň jsem se snažil pravou nohu lehce zvednout, na znamení díků.

U Trampa byla jako tradičně spousta motorek a spousta diváků. Je to docela frekventovaná zastávka, pro pár motorkářů je to možnost se předvést před ostatními např. jízdou po zadním nebo předním kole, pro jiné je to možnost si zazávodit, kdo projede kopce rychleji tam a zpátky. To všechno samozřejmě za plného provozu, bo su přece borec, pyčo!
Jiní tu zase jen tak postávají a povídají si, asi jako na Agipu. “Vytáhnul jsem tu pružinu, vole, a teď to tolik neskáče, takže můžu valit rychlej!” Nu což, každý podle svého gusta, akorát mě to bavilo asi 10 minut a pak jsem už otáčel zpátky k domovu.

Největší výkon dnešního dne bylo odjet od Trampa živý a zdravý.

Pěkný víkend, pěkná projížďka. Škoda, že je tak málo lidí (aspoň já jich znám jenom pár), kteří na motorce i jezdí a poznávají okolí. Ale zase jsem objevil další kategorii majitelů motorek - Tlachači. Nebo možná Storytellers, pro zahraniční návštěvníky :-)