Cestovatelský sraz.

"Hééj, přišla ti esemeska, ty vole!" oznámil mi telefon.
Kdo mi píše? Shollochov: "Zítra sraz 7:15 na OMV."

"Kam se pojede?" píšu mu zpátky. "Pojedem do Olomouce pozdravit kamaráda, vydává se na cestu kolem světa."
Ech, to bych rád viděl. "Budu tam."

Ráno vstávám kolem šesté hodiny a dívám se na teploměr, který s výsměchem oznamuje 2 stupně nad nulou. Pozdravím ho vztyčeným prstem, nasnídám se, obleču a jdu do garáže. 7:10 přijíždím na OMV, kde už stojí jedno géeso (nic jiného jsem ani nečekal, má to být sraz cestovatelů, tak asi nepotkám moc supersportů, že ááno). Michal přijíždí 3 minuty po čtvrt, motorku má nějak divně nabalenou...
"Ty tam jedeš na noc?" ptám se udiveně.
"Jasně, až do středy, ale do Rumunska :-)" odpovídá Michal a za dalších 5 minut se spolu s jednou Yamahou vydáváme směr Olomouc.

Cesta v klidu, standard, pár unavených řidičů plechovek, pár nebezpečných předjíždění, nějaké ty myšky ve vysokých rychlostech, jízda v protisměru, jízda mezi auty, nedodržování pravidel, nějaké ty drogy, nahé šťabajzny, pár znásilněných dětí, však to znáte, motorkáři jsou prostě hrozní, říkal to přece včera v televizi moderátor, který jen zázrakem přežil setkání s jedním z nich, když ho předjel ve městě vysokou rychlostí 52km za celou hodinu!!

Olomouc. Pěkné město, mají tam moc hezké koleje a ještě hezčí tramvaje. Bohužel nevíme, kde je náměstí a tak oba dva přede mnou najednou prudce zabrzdí u pána na kraji silnice, aby se zeptali na cestu. Ano, oba na géesech. Ano, oba s ABS. Pěkné. Jen tak tak se vyhýbám směrem doprostřed silnice a s lehkým zaklením zastavuju kus před něma. Holt křižník, ten není snadné zastavit, i když kapitán dělá co může :-)
Nakonec se nám podařilo najít náměstí s radnicí, nějakým pódiem a čtyřma motorkama, které stály opodál. "To bude asi nějaká malá privátní akce," pomyslím si a parkuju mezi géesa. Kousek dál vidím 2 nějak moc naložené motorky - to budou asi ty cestovatelské, dovtípím se rychle, nejsem přece žádný id.. id.. idiot, no ni?

Jdu se podívat. Před sebou vidím oranžové BMW 100GS a modré Suzuki DL650 V-Strom. Naložené až po strop vším možným i nemožným a orámované kanystry s benzínem. Jak si motorky tak prohlížím, dýchnou na mě ty dálky, ta vůně spáleného benzínu a prach z cest a najednou se přistihnu, že zasněně hledím před sebe a představuju si všechna ta místa, kam bych se rád podíval, všechny ty lidi, které bych rád poznal, tu modrou oblohu, slunce, hvězdy a hlavně tu nekonečnou svobodu. Ufff!!

Kde jsem se to tedy vlastně ocitnul? Jednalo se o odjezd dvou lidí na cestu kolem světa, nazvanou Kolem koule 2008, tedy o slavnostní zahájení cesty a společný průjezd Olomoucí. To teda bude atrakce, když jsou tu všeho všudy 4 motorky, no dobře, s náma 8.
Ale co to? Slyším nějaký zvuk, ano, motory, přijíždějí další stroje. A jak jinak, plně naložené BMW 1150 GS. A další. A další. Hmm, najednou je náměstí z poloviny zaplněno motorkama a není tady k hnutí! My přijeli totiž moc brzy, ostatní začali najíždět později.

A co se to tu všechno sešlo za stroje? Byla tu spousta Firebladů s brašnama, taky hodně Yamah R1, nějací ti Ninjové od Kawasaki, ale nejvíc zastoupená byla Honda, ti kluci japonští poslali celý tým Repsol, který plně naložený hliníkovými kufry od Touratechu zcela jistě zdolá nejednu nástrahu a zkrotí nejednu cestovatelskou vášeň uprostřed divočiny buchlovských kopců....

No teď vážně. Někdo z přítomných si dal tu práci a spočítal, kolik motorek dorazilo. Bylo to něco kolem 110 strojů, z nichž podle mého odhadu byla polovina BMW, nejvíc 1150GS, což mě jednu chvilku uvrhlo do těžké deprese, že na celém světě existuje jenom jedna motorka. Další, taky hodně početnou skupinu tvořily Suzuki V-Stromy, taky dost nabalené kuframa a spoustou věcí. No a zbytek byla všehochuť, viděl jsem tu i jednu Hondu Shadow, Africu Twin a úplně nové BMW 800GS s řadovým dvouválcem. No... vypadá to divně, baworák, ze kterého do stran netrčí boxer je takový nezvyk, no uvidíme, jak se nová motorka osvědčí v praxi.
A proč byly skoro všechny motorky tak nabalené a naložené? Až později jsem se dozvěděl, že hodně účastníků odjíždělo někam ven na prodloužený víkend, třeba Shollochov jel řádit do Rumunska, jiní jeli na Slovensko, další zase na Ukrajinu...

Prostě cestovatelská bomba. Tohle byla úplně jiná sorta lidí, než třeba jezdci na čoprech a jejich alkoholové srazy, než supersporty a jejich rychlá jízda v městském provozu, než mladíčci posedávající po benzinkách a tlachající o nesmyslech, tohle byli prostě cestovatelé, poznávači dalekých krajin. Ale každému, co jeho jest, ať si každý vybere to, co ho baví, já se tady prostě jenom cítil dobře.

Kolem 11 hodiny oba aktéři poděkovali všem zúčastněným za podporu a za to, že přijeli, nastartovali motorky, ostatní se zařadili za ně a pomalu odjížděli na dalekou cestu. Téhle kolony jsem se už nezúčastnil, protože jsem chtěl ještě jet na...

...malý srázek pár lidí ze sdružení Majitelů Honda Shadow. Nic velkého, sjelo se nás 6, dali jsme oběd v Tovačově a pak si ještě zajeli na kafe na Ranč v Kostelanech. Pěkné místo, ještě jsem tu nikdy nebyl, jenom jsme asi chytli nějakou "kolařskou" vlnu, takže Ranč byl plný lidí a kávy jsme se málem nedočkali. Ty co přijeli už znám, takže jsme pokecali o motorkách, o doplňcích, o minulém srazu a o tom srazu, co bude, o tom, že jsem nezaplatil a asi ani nezaplatím členské příspěvky a tak podobně.... Z Ranče jsme pak už jeli domů, dva z nás do Brna, dva do Otrokovic a já s jedním do Zlína.

Byl to pěkný sváteční květnový den. Musím říct, že na mě skoro vůbec nezapůsobily 2 nové Hondy VTX 1300, co si koupili známí ze Shadow klubu, zato jsem byl plný dojmů z cestovatelského nářezu, který jsem viděl dopoledne. Na tohle hodně dlouho nezapomenu a pomalu ve mně začíná hlodat myšlenka na... jak to říct... na jinou motorku. Ale o tom zase někdy příště.

Kdo má zájem se podívat, jak probíhá expedice Kolem koule 2008, připomínám adresu www.kolemkoule.eu. Cestování zdar!